Jako budoucí učitel občanské výchovy musím říct, že lektorovat workshopy o lidských právech v Amnesty byla ta nejpříjemnější zkušenost, jakou jsem si mohl přát. Probíhá to tak, že vaši "nadřízení" z Amnesty vám děkují za to, že s nimi dobrovolničíte. Ve školách, kam chodíte lektorovat, vám vyučující děkují za to, že dobrovolničíte. A když se workshop vydaří, tak Vám na konci děkují i žáci za to, že děláte záslužnou práci. 

Sám jsem díky této dvouleté činnosti nasbíral mnoho zkušeností, dovedností a kontaktů, ke kterým bych se jinak nedostal. Když už jsem u kontaktů, nikdy bych neřekl, že neziskový sektor je v Česku tak široký a zajímavý. Stále objevuji inovativní a potřebné projekty a s nimi i zapálené a inspirativní lidi. Dobrovolnictví v Amnesty je cestou, jak do tohoto světa proniknout, a to jak v Praze a Brně, ale i v menších městech.  

Další stěžejní částí vedení lidskoprávních workshopů je regionální tým. Jsou to lidé, se kterými lektoruji ve svém městě, případně kraji. Ohromnou výhodou dobrovolnictví je, že všichni jsme navzájem přátelé a díky tomu děláme workshopy s nadšením. 

Žáci jsou vděční, pokud je ve vyučování navštíví někdo z prostředí mimo školu. Nejlépe je zaujmete, když jste otevření a upřímní. Nejkrásnější zážitky mám z workshopů, na kterých jsem mohl k tématu lidských práv připojit také své zkušenosti z aktivismu. Studenti velmi dobře poznají, jestli jste se informace pouze naučili nazpaměť, nebo jestli o věcech mluvíte s pochopením širších souvislostí. 

Vím, že v týmu se můžu o své kolegy opřít. Lektorujeme vždy nejméně ve dvou a navzájem se doplňujeme. Když se workshop vydaří, můžete se setkat i s potleskem, což je nepopsatelný pocit.