Lidé v Pásmu Gazy nemají co jíst. Dva miliony Palestinců živoří v otřesných podmínkách

Izrael nesplnil předběžná opatření Mezinárodního soudního dvora a nezajistil, aby se do Gazy dostala potřebná humanitární pomoc. Kvůli izraelskému bombardování a blokádě tak lidem v Gaze hrozí hladomor. Někteří Palestinci jsou nuceni jíst krmivo pro zvířata, ženy nemohou kvůli nedostatku jídla kojit své děti.

Měsíc poté, co Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) nařídil zajištění účinných opatření na ochranu Palestinců v okupovaném Pásmu Gazy, Izrael své závazky nesplnil.

Příkaz k poskytnutí pomoci byl jedním ze šesti předběžných opatření, která soud nařídil 26. ledna, a Izrael dostal čtyři týdny na to, aby podal zprávu o plnění opatření.

Izraelské orgány doposud nezajistily, aby se k obyvatelstvu, kterému hrozí genocida a jež je na pokraji hladomoru v důsledku izraelského bombardování a zpřísňování 16 let trvající nezákonné blokády, dostalo dostatečné množství humanitární pomoci. Nepodařilo se otevřít přístupové cesty a přechody nebo zavést účinný systém ochrany humanitárních pracovníků.

„Izrael nejenže způsobil jednu z nejhorších humanitárních krizí na světě, ale také projevuje bezcitnou lhostejnost k osudu obyvatel Gazy tím, že vytváří podmínky, které je podle Mezinárodního soudního dvora vystavují bezprostřednímu riziku genocidy.“

Heba Morayef, regionální ředitelka Amnesty International pro Blízký východ a severní Afriku

Dodávky do Gazy se během tří týdnů po vydání předběžných nařízení IJC snížily ze zhruba 146 nákladních aut denně na 105 denně. Jen pro srovnání, před 7. říjnem přijíždělo do Gazy každý den asi 500 kamionů přivážejících potraviny, vodu, zdravotnické potřeby, palivo a další zboží. Na některých místech se distribuce humanitární pomoci, zejména na severu Pásma Gazy, téměř zastavila.

Humanitární organizace 19. února oznámily, že v Gaze prudce vzrostla akutní podvýživa. Nejhorší je situace na severu Gazy, kde je v přímém ohrožení života 15,6 % dětí od narození do dvou let věku. V Rafáhu na jihu Gazy se akutní podvýživa týká asi 5 % dětí.

Hamza, obyvatel severní části Gazy, jehož manželka Kawthar porodila 17. února jejich čtvrté dítě, sdělil 20. února Amnesty International, že jeho šestičlenná rodina velmi trpí nedostatkem jídla. Na každého člena rodiny vychází přibližně půlka jednoho jídla na den a malé množství vody. Poté, co jim došly zásoby mouky a kukuřice, se uchýlili k mletí ječmene a krmiva pro zvířata, aby si vyrobili chléb. Teď už jim ale začíná docházet i krmivo.

Jeho žena porodila v již nefungující nemocnici Kamal Adwan v Bejt Lahii. Po porodu neměla žádné mateřské mléko, kterým by mohla nakrmit své novorozené dítě.

„Po beznadějném hledání pomoci v okolí nemocnice nám jedna žena nakonec dala malé množství mléka, kterým jsme dítě nakrmili stříkačkou. Teta nám dnes dokázala sehnat mléko, nevím jak, a neřekla, kolik ji to stálo. Není tu žádná rýže ani maso. Včera jsem šel na trh hledat jídlo a vrátil jsem se domů s prázdnýma rukama: žádné maso, žádná cizrna, nic,“ uvedl Hamza.

Omezené dodávky do Gazy proudí přes dva přechody podél hranice s Izraelem a na hranici s Egyptem. Dva funkční přechody – Rafáh na hranici s Egyptem a Karem Abu Salem na hranici s Izraelem – se nacházejí na jihu Gazy. Pozemní operace probíhající v oblasti poblíž přechodů Rafáh a Karem Abú Salem, přes které do jižní Gazy projíždějí kamiony, mohou vést až k uzavření přechodů a zásadnímu omezení posledních zbytků humanitární pomoci.

Humanitární organizace působící v oblasti bijí na poplach

Amnesty během února mluvila s deseti pracovníky pěti humanitárních organizací, kteří popsali děsivé podmínky v Gaze a také přetrvávající přísná omezení. Všichni uvedli, že jejich možnosti dostat pomoc do Gazy a jejího okolí se od rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora buď nezměnily, nebo zhoršily.

Rezoluce Rady bezpečnosti OSN přijatá v prosinci 2023 požadovala, aby strany „umožnily a usnadnily využívání všech dostupných cest do celého pásma Gazy a po celém jeho území, včetně hraničních přechodů“, a zajistily, aby se nezbytná pomoc dostala k civilistům „nejpřímějšími cestami“. Navzdory této právně závazné rezoluci Izrael odmítl otevřít další přechody, aby usnadnil přístup humanitární pomoci.

Situace je obzvláště vážná na severu, který Izrael fakticky odřízl od zbytku Gazy. Od 1. ledna do 12. února Izrael podle Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) odmítl povolit více než polovinu žádostí humanitárních organizací o přístup na sever. Dne 6. února OCHA oznámil, že Izrael nevyhověl žádné z 22 žádostí OSN o předčasné otevření kontrolních stanovišť, včetně přístupu do oblastí severně od Wadi Gaza.

Gaza aktuálně kromě dodávek humanitární pomoci zoufale potřebuje palivo, aby lidé mohli získávat pitnou vodu, zpracovávat potraviny a provozovat zdravotnická zařízení, jako jsou inkubátory. Od 11. října je Gaza v důsledku izraelského přerušení dodávek elektřiny bez proudu. Izrael také od začátku října až do 18. listopadu 2023 zcela zablokoval dovoz paliva. Nyní sice povolil dovoz části paliva do Gazy, ale jeho množství je stále nedostačující. Od konce února izraelské úřady také opakovaně odmítají žádosti humanitárních organizací na dovoz jiných zdrojů energie, jako jsou solární panely, generátory a baterie.

USA již potřetí vetovaly rezoluci Rady bezpečnosti OSN požadující okamžité příměří, čímž fakticky daly zelenou dalšímu zabíjení a utrpení Palestinců. Země, které mají vliv na izraelskou vládu, včetně USA, Velké Británie, Německa a dalších spojenců, nesmí nečinně přihlížet tomu, jak palestinští civilisté umírají v důsledku bombardování, nedostatku potravin a vody, šíření nemocí a nedostatečné zdravotní péče.

Amnesty vyzývá státy, aby zajistily, že Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) bude dostávat dostatečné finanční prostředky na pokračování své činnosti poté, co řada států pozastavila financování této organizace na základě obvinění, že se někteří její členové podíleli na útoku ze 7. října. UNRWA dlouhodobě slouží jako jediná záchranná síť pro palestinské uprchlíky v Gaze i jinde na Blízkém východě, kde nabízí nepostradatelnou humanitární pomoc, přístřeší a vzdělání.

Válka v Pásmu Gazy začala 7. října 2023 po teroristickém útoku hnutí Hamás na Izrael, při němž se palestinští ozbrojenci dopustili válečných zločinů. Podle izraelských úřadů bylo zabito nejméně 1 139 lidí a více než 200 osob, převážně civilistů, včetně 33 dětí, bylo Hamásem a dalšími ozbrojenými skupinami zajato jako rukojmí. K 1. prosinci bylo propuštěno 113 rukojmích zadržovaných Hamásem a dalšími ozbrojenými skupinami v Gaze. Na 130 rukojmích je stále zadržováno. Izraelská odveta stála životy asi 29 780 Palestinců, včetně žen a dětí.