Porušování Smlouvy o obchodu se zbraněmi vede k masivním ztrátám na životech
Začala již desátá konference států, které se připojily ke Smlouvě o obchodu se zbraněmi. Někteří z největších světových vývozců zbraní však její pravidla nadále otevřeně porušují. To vede k velkému množství obětí v oblastech konfliktů, jako je Pásmo Gazy, Súdán nebo Myanmar.
Od té doby, co Smlouva o obchodu se zbraněmi před téměř deseti lety vstoupila v platnost, pokračuje Amnesty International v dokumentování a odhalování nezákonných transferů zbraní. Pro její přijetí hlasovalo 2. dubna 2013 celkem 155 států. Dnes má dokument 115 smluvních stran a 27 signatářů, včetně všech 10 největších vývozců zbraní (kromě Ruska), kteří představují více než 90 % obchodu se zbraněmi.
„Smlouva o obchodu se zbraněmi jako první svého druhu stanovila globální standardy pro řízení mezinárodního obchodu s konvenčními zbraněmi a municí. Zákonnost převodu zbraní je nyní výslovně spojena s mezinárodními pravidly v oblasti lidských práv a humanitárního práva,“ řekl Patrick Wilcken, výzkumný pracovník Amnesty International pro vojenství, bezpečnost a policii.
Řada vlád přesto nadále porušuje smluvní pravidla, což vede k obrovským ztrátám na životech. Nastal čas, aby smluvní strany dostály svým zákonným závazkům a plně implementovaly Smlouvu o obchodu se zbraněmi, zakázaly tok zbraní do zemí, o nichž je známo, že by mohly zbraně použít ke genocidě, zločinům proti lidskosti či válečným zločinům.
Nezákonné transfery zbraní do Izraele
Pokračující transfer zbraní do Izraele je jasným příkladem toho, že ani smluvní strany plně nedodržují Smlouvu o obchodu se zbraněmi. Státy a signatáři, včetně USA – největšího poskytovatele zbraní do Izraele – nadále povolují transfery zbraní do této země, a to navzdory drtivým důkazům o válečných zločinech spáchaných izraelskými silami.
„Amnesty International již dlouho volá po komplexním zbrojním embargu na Izrael i na palestinské ozbrojené skupiny kvůli dlouhodobému vážnému porušování mezinárodních lidských práv a humanitárního práva, včetně válečných zločinů, což vede k strašlivým dopadům na civilisty.“
– Patrick Wilcken, výzkumník Amnesty pro vojenství, bezpečnost a policii
Podařilo se například zdokumentovat použití zbraní vyrobených v USA při řadě nezákonných náletů, a to včetně společné přímé útočné munice (JDAM), při dvou smrtících a
nezákonných leteckých útocích na domy v okupovaném Pásmu Gazy, při nichž zahynulo 43 civilistů (19 dětí, 14 žen a 10 mužů) ve dnech 10. a 22. října 2023.
Bomba GBU-39 s malým průměrem, vyrobená rovněž v USA společností Boeing, pak byla použita při
izraelském úderu v lednu 2024, kdy byl zasažen rodinný dům v oblasti Tal al-Sultan v Rafahu a zabito 18 civilistů, včetně 10 dětí, 4 mužů a 4 žen.
Nelegální obchod se zbraněmi podporuje nepokoje v Súdánu
Nepokoje v Súdánu pomohly rozdmýchat mimo jiné také nelegální transfery zbraní. Od eskalace konfliktu v dubnu 2023 se Súdán zmítá v masivní lidskoprávní a humanitární krizi. Boje mezi Súdánskými ozbrojenými silami (SAF) a Silami rychlé podpory (RSF) a jejich spojenci zabily více než 16 650 lidí a miliony dalších vysídlily. Tím se stal Súdán dějištěm největší krize vnitřního vysídlení na světě.
Navzdory zbrojnímu embargu Rady bezpečnosti OSN na oblast Dárfúru Amnesty nadále dokumentuje značné toky zbraní do oblasti konfliktu. Organizace identifikovala nedávno vyrobené zbraně a vojenské vybavení ze zemí, jako je Čína a Srbsko, které jsou smluvními stranami Smlouvy o obchodu se zbraněmi, a signatářů, jako je Turecko a Spojené arabské emiráty. Zbraně jsou do Súdánu dováženy ve velkém a poté v některých případech odkloněny do Dárfúru, kde podněcují další násilí.
Myanmar dováží zbraně v hodnotě nejméně 1 miliardy USD
Podle zvláštního zpravodaje pro situaci v oblasti lidských práv v Myanmaru tamní armáda od zahájení vojenského převratu v únoru 2021 dovezla zbraně, vybavení a suroviny na výrobu zbraní v hodnotě nejméně 1 miliardy USD, a to i z Číny.
„Myanmarská armáda použila tyto zbraně k
opakovaným útokům na civilisty a civilní objekty – často ničila nebo poškozovala školy, náboženské budovy a další klíčovou infrastrukturu – během tří let od začátku převratu,“ popsal Patrick Wilcken.
Posun vpřed
Od počátku 90. let vede Amnesty International kampaň spolu s dalšími nevládními organizacemi, která usilovala o dosažení pevných a právně závazných globálních pravidel pro nelegální mezinárodní transfery zbraní. Pro zastavení zvěrstev a krveprolití je ale potřeba udělat mnohem víc. Smluvní státy a signatáři Smlouvy o obchodu se zbraněmi si již nemohou vyhýbat svým závazkům. Vzhledem k tomu, že uplynulo téměř 10 let od jejího vstupu v platnost, musí státy tuto smlouvu dodržovat a snížit lidské utrpení již nyní.
Přijetí Smlouvy o obchodu se zbraněmi
10. konference států, které se připojily ke Smlouvě o obchodu se zbraněmi, se bude konat ve dnech 19. až 23. Srpna. Amnesty International bude na místě vyzývat k zastavení prodeje nelegálních transferů. Pro přijetí této smlouvy hlasovalo 2. dubna 2013 hlasovalo na Valném shromáždění OSN
celkem 155 států. Vstoupila v platnost v prosinci 2014. Ke
kampani za její přijetí se po celém světě připojilo více než 1 milion lidí.
Podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) jsou Spojené státy, jako jeden ze signatářů, zodpovědné za
42 % celosvětového obchodu se zbraněmi. Některé převody uskutečněné smluvními stranami a signatáři jsou v jasném rozporu se základními závazky a zásadami v oblasti lidských práv Smlouvy o obchodu se zbraněmi. Podle téže instituce se celkové vojenské výdaje v roce 2023 zvýšily
již devátý rok v řadě a dosáhly celkem
více než 2,4 bilionu USD – nejvyšší úrovně, jakou kdy SIPRI zaznamenal.
