s velkým smutkem vám píši tuto zprávu. Naše dlouholetá přítelkyně a kolegyně Helena Kozáková nečekaně zemřela. Zanechává v našich životech prázdné místo a jsem si jist, že jej nikdy zcela nezaplníme. Paní Kozáková, jak jsme ji  vždycky  všichni oslovovali, dobrovolně poskytovala svůj čas  Amnesty  déle než 12 let. Svědomitě přicházela jednou týdně, aby pomohla s tím, co bylo potřeba udělat.  Někdy to byla pomoc dát dohromady materiály pro nadcházející kampaňové akce, někdy to bylo třídění podkladů pro fundraising a jednou dokonce dělala pořádek v chaosu mé sbírky firemních vizitek. V každém případě to byl projev její laskavosti, podpory, přátelství a energie. 

Jedna z vášní paní Kozákové bylo mluvit anglicky - a mluvila velmi dobře. Když jsem v  Amnesty začal pracovat  téměř  před 7 lety, velmi rychle zjistila, že jsem rodilý mluvčí a okamžitě to využila. Kdykoli  byla v kanceláři, přestala mluvit česky, aby mne pozdravila a několik minut si se mnou povykládala. Myslím, že za celou dobu, co pracuji v  Amnesty, jsem s ní v českém jazyce nepromluvil více než dvě věty. Moje vzpomínky na ni jsou taky všechny v angličtině… 

Paní Kozáková mi bude velmi chybět. Připojte se k mému přání jejího klidu a vyjádření upřímné soustrasti její rodině a blízkým. 

Mark