Milí přátelé, 

již nějakou dobu internetovým i televizním prostorem, ale také chodbami kaváren a hospod, létají informace o podivných událostech, ke kterým dochází v Mezinárodním sekretariátu Amnesty sídlícím v Londýně. Věřím, že se většina z vás díky nejrůznějším komunikačním kanálům k těmto informacím dostala, ale dovolte mi se nyní za českou Amnesty v několika odstavcích k celé situaci vyjádřit. 

V loňském roce generální tajemník Kumi Naidoo nařídil provést tři nezávislé průzkumy o kvalitě pracovního prostředí poté, co po mnohaleté působení v organizaci spáchal sebevraždu zaměstnanec francouzské sekce Gaëtan Mootoo. V dopise na rozloučenou zmiňoval mimo jiné stres a přepracování. O měsíc později se zabila i Rosalinda McGregorová z ženevské kanceláře, tam, byť se jedná o další tragickou událost, ale souvislost mezi její prací a sebevraždou prokázána nebyla. Všem pozůstalým, rodině i přátelům, nám dovolte také touto cestou vyslovit hlubokou soustrast. Gaëtanovi a Roz potom upřímné poděkování za veškerou práci, kterou přispívali k záchraně lidí na celém světě. 

Po pár měsících od těchto tragédií přišly výsledky šetření, které Amnesty International ihned zveřejnila, a vy si je můžete přečíst zde a zde. Prosím, udělejte to. Tato šetření byla provedena velmi důkladně a v některých případech poukázala na neadekvátní pracovní prostředí. Nově příchozí Kumi tak byl postaven před velmi náročný úkol, který se rozhodl řešit rázně a důsledně. Jsme mu za to velmi vděční, jelikož není přece možné, aby organizace hájící lidská práva nebyla sama, ve svém vnitřním fungování, jejich vzorovým příkladem. Velmi doporučuji poslechnout si tento rozhovor, který Kumi poskytl kanálu Al Jazeera. Z něj vyplývá, že většina pochybení, ke kterým došlo, je způsobena velkou komplikovaností byrokracie na mezinárodním sekretariátu a nelze je jednoznačně přičíst individuálním pochybením. Necelý rok po dvou tragédiích našich kolegů nicméně k některým nutným změnám na mezinárodním sekretariátu dochází. Například, že do konce roku 2019 Kumi restrukturalizuje nejvyšší vedení a dá větší pravomoci jednotlivým regionům. Sekretariát má v první řadě poskytovat pomoc a podporu lidem z regionálních kanceláří a sekcí po celém světě, abychom pak mohli poskytovat tu stejnou pomoc a podporu vám, členům/kám a aktivistům/kám, kteří jste ruce, nohy a srdce našeho společného snažení. 

Pokud jste v letadle a z přihrádky na vašimi hlavami vypadnou kyslíkové masky, co uděláte? Jaká je základní poučka v takové situaci? Nasadíte nejprve masku sami sobě a poté můžete daleko snadněji a s větší jistotou nasadit masku spolucestující/mu. Netvrdím zde, že Amnesty na globální úrovni zastavila svou činnost, ale otázka vnitřního zdravého prostředí (wellbeingu) se stala jednou z velkých priorit našeho hnutí. Všechny nás mrzí, že se tomuto aspektu práce v AI nevěnovalo tolik pozornosti, kolik bylo potřeba. Někdy se v životě musí stát strašné věci, abychom si ty důležité uvědomili. Když si ale dokážeme lépe pomáhat navzájem a budeme opečovávat vše, co sdílíme, namísto poukazování na to, co nás rozděluje, dokážeme zachránit mnohonásobně více lidí. I přes všechny události, které se udály, tkví právě v této myšlence naděje, že se jednou takového světa, kde se budou všichni lidé vzájemně respektovat a uvidí jeden/na druhého/ou jen a pouze jako člověka ze stejného masa a kostí, brzy dočkáme. 

Chtěl bych vás závěrem ubezpečit, že se tato situace české Amnesty nijak nedotkla – náš tým o počtu necelých 20 lidí každé 2 roky prochází průzkumem spokojenosti zaměstnanců. Naposledy u nás průzkum proběhl koncem loňského roku a žádné podobné jevy jako šikana se u nás nevyskytují. Vedení české Amnesty se snaží věnovat dostatečnou pozornost prostředí i množství stresu, kterému jsou jednotliví zaměstnanci vystavení. Prosím poslechněte si rozhovor ředitele české Amnesty Marka Martina, který poskytl pro reportáž TV Prima (čas 7:09). 

Bylo by naivní myslet si, že průzkum k žádným mezerám ve fungování české kanceláři Amnesty nedospěl. Musíme spolu více komunikovat, více si pomáhat a podporovat se, ale to už bude, ve světle toho, jak nadaní a nadšení lidé v kanceláři pracují, snadná práce. Vždy je ovšem co zlepšovat a věřte mi, že se o to denně snažíme. Snažíme se zejména proto, abyste vy, kterým není lhostejné, co se děje druhému člověku na opačném konci zeměkoule, cítili odvahu a víru, že můžete změnit svět. My jsme tu jen od toho, abychom vám k tomu pomohli.

S přáním báječného dne jsem s přátelským pozdravem,

Petr Benda, předseda Správní rady Amnesty International ČR 

PS: Jistě máte po přečtení spoustu otázek. Neváhejte mi prosím napsat na petr.benda@amnesty.cz. Jsme tu pro vás.