Milí přátelé,

slíbil jsem, že se ještě před odletem do Johannesburgu, kde se bude letošní Global Assembly konat, ozvu. Jelikož cestovní horečka, alespoň v mém případě, dosáhla vrcholu, sepisuji vám tyto řádky několik minut po půlnoci. Omluvte proto prosím, bude-li tento příspěvek spíše stručný, ale zase možná o to osobnější. Mohu s čistým svědomím říct, že nyní už nám chybí pouze se fyzicky do JAR dopravit, jelikož jsme na debaty, které se tam budou konat, velmi dobře připraveni. V rámci příprav pro nás bylo důležité co nejvíce zapojit i vás, členy a členky, abyste také měli možnost určovat směřování Amnesty takřka v přímém přenosu. Celkem jsme uspořádali dvě tématické debaty k rezolucím a strategii, vytvořili dva krátké dotazníky na stejná témata, mluvili na individuální úrovni s experty/kami v oboru a několikrát se i jako správní rada (nejen oficiálně) sešli, včetně toho víkendu, kdy jsme i za pomoci vašich odpovědí formulovali náš příspěvek do debaty o budoucí strategii. Chtěl bych tímto nesmírně poděkovat všem, kteří se zapojili, ať už fyzicky svou účastí v debatách, na kterých byla radost sedět, nebo online vyplněním dotazníků. Vaše odpovědi jsme si vzali k srdci, jelikož byly, včetně komentářů, velmi podnětné. Až bude po návratu více času a budeme mít z GA více informací k otázkám a příspěvkům, jež jste nám zaslali, vymyslíme formu, jakou na ně hromadně odpovědět.

  

S jakou vizí budoucnosti tedy do Johannesburgu jedeme?

Předně máme jasnou představu o tom, co by Amnesty do budoucna měla dělat, aby zachránila co nejvíce lidí. To dokážeme pouze tak, že budeme mít kvalitní výzkum, efektivní advocacy a díky našemu lidsko-právnímu vzdělávání uvědomělou, tolerantní a kriticky myslící společnost, která se bude schopna aktivizovat a pomoci těm, jejichž práva jsou pošlapávána. Věříme také, že soustavná podpora a pomoc obráncům/kyním lidských práv po celém světě dokáže řešit problémy přímo v jejich zárodku, a proto takováto pomoc musí zůstat jednou z našich priorit. Měli bychom se také konečně naučit využívat moderní technologie a vystrčit hlavu z 20. století, podívat se, kolik potenciálu se v nich ukrývá (a zároveň také kolik nebezpečí) a s tímto novým rozhledem pomoci lidem vytvářet komunity a společenství, které si porušování práv druhých berou osobně. 

Obecně je v rámci naší komunikace naprosto zásadní poukazovat na lidské příběhy, vyzdvihovat pozitivní stránky člověčenstva, odvážně upozorňovat na porušování lidských práv a nekompromisně za taková porušení vymáhat odpovědnost.

Jsme moc rádi, že jsme se na podobných věcech názorově shodli a můžeme je s čistým svědomím prezentovat během diskuzí o nové strategii Amnesty.

Směrem dovnitř se musíme vypořádat s vlastními problémy, hledat nová finanční a organizační řešení našeho hnutí (o nich s největší pravděpodobností uslyšíme), ale hlavně musíme být maximálně otevření a transparentní, ať už komunikačně nebo finančně, aby už nikdy nedošlo k událostem, které nás tak zasáhly v minulém roce. Stejné společenství, které se budeme snažit vytvořit celosvětově, musíme nejprve vytvořit uvnitř. Pomáhat jeden druhému a být tu vždy jedna pro druhou. Věříme, že by podobnému společenství prospěla interakce mezi lidmi napříč hnutím, a to jak vertikální, tak horizontální. Každá sekce má svůj recept na vytváření komunit, Amnesty komunit, ale zatím nikdo pořádně neumíme vytvořit uvědomělé Amnesty INTERNATIONAL společenství. Ten mezinárodní prvek, krom neuvěřitelné solidarity s trpícími, na úrovni hnutí, tedy členů/ek, aktivistů/ek, stále chybí. Nejen těchto, například není vůbec špatný nápad dát šanci zaměstnancům/kyním či stážistům/kám, aby poznali, jak se pracuje i v jiných sekcích a vytvořit takový malý Amnesty Erasmus Program. Nebudu se o tom rozepisovat víc, ale zkusím jen prozradit či naznačit, ať sledujete událost, kterou jsme zatím pracovně nazvali "Projekt Čučoriedková hora". Bude to zatím malá předehra velkého snu, ale snad se nám pomocí tohoto nápadu podaří ještě o něco více té INTERNATIONALity do Amnesty společenství dostat. Držte nám palce a nebojte, vše se včas dozvíte.

To je možná jen taková ochutnávka, o čem se snad budeme ve vizionářské části Global Assembly bavit. Až se vrátíme, zkusím vám z podobných diskuzí popsat nálady hnutí a zda se něco z našich nápadů uchytilo. Také se blíže vyjádřím k jednotlivým rezolucím (motions), kterých letos bude celkem šest a lze očekávat také jednu urgentní, tedy přijatou na poslední chvíli k diskuzi, z dílny Amnesty USA o transparentnosti hnutí.

Dovolte mi závěrem ještě jednou poděkovat všem, kteří se s námi do konzultací pustili, kanceláři za obstarání debatních prostor a pomoc při mailingu a také Aničce, Jítě, Neli a Terce za skvělou práci, vyčerpávající debaty nad strategií či rezolucemi a za to, jaký báječný tým jsme vytvořili. Tak snad to se mnou nespadne, ať můžeme pokračovat dál. :-)

S přátelským pozdravem jsem směr JAR,

Petr Benda