Urgentní
akce

©Tracie Williams/Greenpeace

Přežila tajfun, teď bojuje za klima

  Případ

„Jsem Marinel. Když mi bylo 16, zažila jsem, jak tajfun Yolanda zničil celou mou vesnici a zabil tisíce lidí. Tohle se nesmí opakovat, a proto se snažím přesvědčit světové lídry, aby konečně začali smysluplně řešit dopady klimatických změn.“

Marinel Sumooková Ubaldová (22) byla ještě teenagerka, když si uvědomila, že musí najít způsob, jak ochránit sebe a své společenství před katastrofálními dopady klimatické změny. 13. listopadu 2013 totiž přežila řádění tajfunu Yolanda – jedné z nejsmrtelnějších tropických cyklón v historii planety. Ta zničila celou její vesnici, na Filipínách během pár hodin zemřelo přes 6000 lidí a miliony ztratily své domovy.

Teď, o šest let později, získala Marinel titul ze sociální práce. Dál aktivně hledá způsoby, jak přesvědčit vlády všech zemí, že musí přijmout zodpovědnost za negativní dopady klimatických změn. V  roce 2018 v New Yorku třeba přednesla důkazy o vlivu fosilních paliv na negativní změny klimatu. „Můj příběh je jen jedním z mnoha a já jsem tu, abych promluvila jménem zranitelných a přehlížených komunit,“ řekla před zaplněným sálem v OSN. „Věřím, že náš hlas bude vyslyšen.“

Podmínky života jejího společenství v  provincii Východní Samar jsou totiž i několik let po tajfunu katastrofální – vláda neudělala dostatečná opatření a nechala lidi žít v otřesných podmínkách. Stále je nedostatek jídla, vody, nefunguje elektřina ani kanalizace.

Marinel je proto odhodlaná zasadit se o to, aby se vlády po celém světě postavily změnám klimatu a řešily jejich dopady na její a další podobné komunity.

Už bezprostředně po katastrofě se Marinel zapojila do organizování komunitních akcí, které po filipínské vládě požadovaly zajištění skutečné pomoci postiženým – například náhradu škod a výstavbu nových obydlí.

Marinel si ovšem brzy uvědomila, že jde o víc než vypořádání se s následky ničivého tajfunu Yolanda. Začala hledat způsob, jak ochránit svou komunitu před dalšími katastrofálními dopady klimatické změny. Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) totiž prokázal jasnou spojitost extrémních klimatických jevů (jako jsou tajfuny) se změnami klimatu – konkrétně nárůstem globální teploty.

Marinel se už při svém studiu stala popularizátorkou tématu klimatických změn mezi dalšími studenty i širokou veřejností. Pořádá vzdělávací semináře, workshopy a akce, do nichž zapojuje obyvatele měst a vesnic z Východního Samaru – nejvíce postižené části Filipín. Snaží se tak upozornit, že následky klimatických katastrof odnášejí především ti, kdo mají pouze minimální podíl na jejich příčinách.

Už v roce 2015 podala Marinel na Pařížské klimatické konferenci svědectví o ničivých následcích tajfunu Yolanda na její komunitu.

Za své úsilí byla Marinel organizací Greenpeace označena za jednu z pěti nejvíce inspirativních mladých osobností roku 2018. Jako milovnice přírody a známá mladá aktivistka nadále tráví svůj volný čas kampaněmi nejen za klima, ale i za práva komunit postižených tajfunem, kterým ani šest let po katastrofě nebyla vláda schopna zajistit důstojné životní podmínky.

  Aktuality

Pozadí

Podle WHO bylo v důsledku cyklónu Yolanda postiženo až 16 milionů obyvatel. Statisíce lidí přišly o střechu nad hlavou a způsob obživy milionů obyvatel byl narušen. Veřejná infrastruktura byla zničena a došlo ke kontaminaci mnoha vodních zdrojů.

Po odstranění největších škod ovšem filipínská vláda i přes finanční pomoc ze zahraniční selhala v následném obnovení běžného života na ostrově. V roce 2016 – tři roky po katastrofě – kritizovala filipínská pobočka Amnesty vládu za to, že stále nepřišla s konkrétním a srozumitelných plánem na zajištění základních potřeb postižených.

V květnu 2019 přiznala vládní agentura zodpovědná za výstavbu nových obydlí, že z celkových 200 000 potřebných domů jich bylo postaveno pouze 117 000. Vyplácení finančních odškodnění je na tom podobně špatně. Filipínský úřad ombudsmana naopak kritizuje vládu za množství korupce spojené se zadáváním zakázek soukromým firmám.