Zprávy ze světa lidských práv
Buďte v obraze o tom, co se děje ve světě
Prohledávat obsah
nalezeno 4333 výsledků:
Případ publikován 16.1.2023
Při protivládních protestech zemřely v Peru desítky lidí. Pomůžete?
V Peru od prosince 2022 probíhají protesty kvůli vleklé politické krizi. Po incidentu ve městě Juliaca 9. ledna 2023, kdy zemřelo přinejmenším osmnáct lidí, si protesty vyžádaly již na padesát obětí. Desítky dalších protestujících byly zraněny. Připojte svůj podpis k petici a požadujte okamžité zastavení používání nepřiměřeného násilí proti pokojným protestujícím.
Článek publikován 12.1.2023
Mladému muži z Íránu hrozí vážné nebezpečí popravy v souvislosti s protesty uprostřed „vražedného řádění"
Nejvyšší soud 2. ledna potvrdil odsouzení a trest smrti 22letého Mohammada Ghobadloua v souvislosti s probíhajícími celonárodními protesty, čímž rozsudek nabyl právní moci a vyvolal obavy, že se blíží jeho poprava. V uplynulém týdnu úřady rovněž oznámily pět dalších rozsudků smrti vynesených revolučními soudy v souvislosti s protesty.
Článek publikován 12.1.2023
Uvězněná Íránka v otevřeném dopise podpořila protesty proti režimu
Vězeňkyně svědomí Maryam Akbari Monfaredová je už více než 13 let nespravedlivě vězněna íránskými úřady. Ačkoliv ve věznici, kde je držena, panují nelidské podmínky, Maryam nepřestává být aktivní. Na konci roku 2022 napsala otevřený dopis, kde připomíná výročí svého zatčení a odloučení od svých dětí, a vyjadřuje podporu protestujícím proti režimu.
Článek publikován 12.1.2023
Narges Mohammadiová byla znovu odsouzena, dohromady čelí více než 11 letům ve vězení a hrozí, že trest ještě naroste
Vězeňkyni svědomí Narges Mohammadiové jsou opakovaně udělovány tresty za podporu lidských práv. Poslední trest jí byl udělen v říjnu 2022, dohromady tak čelí více než 11 letům ve vězení. Je ovšem obviněna z dalšího zločinu. Nepřestává ale být aktivní a v nedávné době popsala, jak probíhá mučení účastnic protirežimních protestů ve věznici Evin.
Článek publikován 11.1.2023
Nespravedlivě odsouzený novinář z Maroka je šikanován ve vězení
Omar Radi, investigativní novinář a aktivista, byl marockými úřady odsouzen k šesti letům odnětí svobody. Ve vězení je šikanován, držen na samotce a je ničen jeho osobní majetek.
Článek publikován 10.1.2023
Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci odsuzující situaci v Myanmaru
V prosinci 2022 schválila Rada bezpečnosti OSN rezoluci, ve které odsuzuje situaci v Myanmaru. Rezoluce má ovšem mnoho nedostatků, například nezahrnuje embargo na dovoz zbraní do země. Amnesty International požaduje další kroky proti myanmarskému vojenskému režimu a mimo jiné bojuje za zahájení vyšetřování tohoto případu Mezinárodním trestním soudem.
Článek Úspěch publikován 9.1.2023
Dobré zprávy: Amnesty oslavuje zrušení trestu smrti v Zambii
Ve své nejnovější zprávě o výkonech trestu smrti Amnesty zdokumentovala, že počet poprav v subsaharské Africe se z 16 v roce 2020 více než zdvojnásobil na 33 v roce 2021. Rozhodnutí Zambie je tak důležitým příkladem zemím, které trest smrti stále používají.
Případ publikován 9.1.2023
Zatýkání, mučení a věznění protestujících, nálety na civilisty nebo obnovené popravy. Situace v Myanmaru se nezlepšila. Pomůžete?
Myanmarská armáda je u moci od vojenského převratu v únoru 2021. V zemi bylo obnoveno provádění poprav a nejméně 16 000 lidí bylo zatčeno. Letecké nálety proti skupinám obyvatelstva způsobily smrt více než 2 300 civilistů a donutily statisíce lidí k opuštění svých domovů. Zahraniční společnosti nadále dováží do země letecké palivo, které armáda zneužívá pro letecké údery. Přidejte se k petici a požadujte zesílení tlaku mezinárodního společenství na Myanmar.
Článek publikován 31.12.2022
Největší vliv měla revoluce, ale i událost na základce, říká o svém smyslu pro spravedlnost Martha Issová
Rozhovor s herečkou a podporovatelkou Amnesty Marthou Issovou.
Článek publikován 30.12.2022
Maďarsko podle Evropského parlamentu „už není demokracie“
Podle zprávy schválené Evropským parlamentem se Maďarsko stalo volební autokracií. Evropská unie se kvůli omezení práv a svobod v Maďarsku rozhodla zmrazit fondy s miliardami eur, ze kterých stát do té doby čerpal.