Česko si zvyká na život v éře klimatické krize. Ať už jde o sucha, vlny veder nebo přívalové srážky, extrémy počasí čím dál častěji dopadají na náš každodenní život. Politici ale problém dlouhodobě neřeší. Pomozte nám to změnit.
Přidejte se k boji za svá lidská práva a požadujte přijetí spravedlivého klimatického zákona.
© 2022 SOPA Images
Česko si zvyká na život v éře klimatické krize. Ať už jde o sucha, vlny veder nebo přívalové srážky, extrémy počasí čím dál častěji dopadají na náš každodenní život. Politici ale problém dlouhodobě neřeší. Pomozte nám to změnit.
Přidejte se k boji za svá lidská práva a požadujte přijetí spravedlivého klimatického zákona.
Maraton a dopisy za klima
Klimatická politika v Česku stojí na místě. Pojďme ji společně rozhýbat. Připomeňme vládě, že bez důsledné ochrany klimatu riskuje naše lidská práva, zdraví i bezpečí nás všech.
Zapojte se do akce Maraton a dopisy za klima: napište dopis vládě a doběhněte nebo dojděte s ním na podatelnu Úřadu vlády nebo na poštu. Čím víc dopisů společně pošleme a čím víc kilometrů uběhneme, tím hlasitěji dáme najevo, že spravedlivá klimatická politika nesmí dál čekat.
V dopise můžete vládu vyzvat, aby přijala spravedlivý klimatický zákon, chránila lidi před dopady klimatické krize a neoslabovala již existující opatření, instituce, odborné kapacity ani financování v oblasti ochrany klimatu. Připomeneme jí také, že klimatická krize není jen otázkou životního prostředí, ale i lidských práv.
Zapojit se můžete sami, s rodinou, přáteli, kolegy, ve škole, ve spolku nebo třeba ve skautském oddíle. Dopis můžete napsat vlastními slovy nebo využít již připravenou verzi a podepsat ji. O počtu uběhnutých kilometrů nám pak dejte vědět ve formuláři, který po zahájení akce zveřejníme na této stránce.
Výzva probíhá v rámci Týdne za klima od 1. do 7. června 2026. S dopisy můžete vyrazit během zahajovací akce ve Skautském institutu 1. června, nebo kdykoliv během zbytku týdne. Podrobné info, včetně vzorového dopisu, najdete v následujícím manuálu.
Maraton a dopisy za klima startují za:
Dnů
Hodin
Minut
Vteřin
Naše klima – Naše práva
Klimatická krize není vzdálený problém „někde ve světě“. Je to realita, kterou v Česku zažíváme každým rokem: delší a intenzivnější sucha, vlny veder, přívalové deště a povodně, požáry i další extrémy počasí. Tyto změny už dnes zdražují potraviny a energie, ničí majetek a infrastrukturu a berou lidem pocit bezpečí – a čím déle budeme otálet, tím vyšší účet zaplatíme.
Klimatická krize navíc přímo ohrožuje lidská práva. Extrémní horko, sucho a povodně zasahují do práva na život a zdraví, na bydlení, na vodu, na příznivé životní prostředí i na potravinovou bezpečnost. Vedra přehřívají města, zhoršují kvalitu ovzduší a dopadají na zdraví lidí – od vyčerpání a dehydratace až po zhoršený spánek. Sucho snižuje úrodu a tlačí nahoru ceny potravin. Přívalové deště a povodně ničí domy i veřejnou infrastrukturu. A dopady nejsou pro všechny stejné: nejvíc ohrožují děti a mladé lidi, seniory, osoby se zdravotním postižením a nízkopříjmové domácnosti.
Proto potřebujeme spravedlivý klimatický zákon, který ochrání lidi i planetu a zajistí, že řešení klimatické krize nebude prohlubovat sociální nerovnosti.
©Anadolu via Getty Images.
Klimatická krize a lidská práva
Klimatická krize je největší lidskoprávní výzvou naší doby. Ohrožuje právo na život, zdraví, potraviny, vodu, bydlení i bezpečí a nejtvrději dopadá na chudší regiony a skupiny, které už dnes čelí nerovnostem. Její dopady budou dál sílit, a právě proto může být nečinnost vlád navzdory jasným vědeckým důkazům jedním z největších mezigeneračních porušení lidských práv v dějinách.
Potvrzují to i soudy a mezinárodní instituce. Evropský soud pro lidská práva v dubnu 2024 v přelomovém rozsudku proti Švýcarsku uznal, že nedostatečná ochrana lidí před dopady klimatické změny může porušovat práva zaručená Evropskou úmluvou. Výbor OSN pro lidská práva v roce 2022 dospěl k podobnému závěru a Mezinárodní soudní dvůr OSN ve stanovisku z 23. července 2025 zdůraznil, že státy mají podle mezinárodního práva povinnost klimatickým škodám předcházet a své obyvatele před nimi chránit.
Klimatická spravedlnost
Klimatická spravedlnost
Klimatická krize v Česku
Obavy veřejnosti
61 % veřejnosti se klimatické změny obává (podle průzkumu CVVM z roku 2025).
Růst teplot
Česko se dosud oteplilo v průměru o 2,4 °C. Nejteplejším v historii měření byl rok 2024.
Milardové škody
Škody způsobené klimatickou krizí v Česku sahají do miliard korun. Jen povodně v roce 2024 způsobily škody za více než 70 miliard.
Klimatická krize a Česko
Česká republika má v oblasti klimatu nejen politické, ale i jasné právní povinnosti vyplývající z ochrany lidských práv. Např. právo na příznivé životní prostředí je zakotveno v Listině základních práv a svobod (čl. 35) a stát má podle Ústavy povinnost chránit přírodní zdroje i zdravé životní podmínky. Tyto závazky posilují i mezinárodní rámce, jako je Aarhuská úmluva či judikatura Evropského soudu pro lidská práva. V praxi však v Česku chybí vymahatelný právní rámec, což ukázala i nedávná klimatická žaloba. Díky ní sice soudy uznaly závažnost krize, ale bez konkrétních povinností státu nečinnost nepostihly. Přijetí klimatického zákona by proto umožnilo stanovit jasné a vymahatelné cíle a lépe chránit základní lidská práva.
Česká republika sice zatím přijala Národní strategii adaptace na změnu klimatu, která identifikuje řadu zdravotních a sociálních rizik. Jedná se ale spíše o výčet technologických řešení ke zmírnění dopadů změn klimatu, a to především v oblasti hospodářství. Spravedlivý přístup k těmto opatřením se nebere v potaz.
Kvůli své průmyslové historii i současným vysokým emisím má česko na klimatické krizi nezanedbatelný podíl a z hlediska vypuštěných skleníkových stojíme nad světovým průměrem. Nejvíce emisí v Česku dnes pochází z výroby elektřiny a tepla, průmyslu a dopravy.
Proč Česko potřebuje klimatický zákon?
Česko potřebuje klimatický zákon, protože dopady klimatické krize už dnes razantně zasahují do každodenního života lidí. Dosavadní politika na ně však nereaguje dostatečně, systematicky ani spravedlivě. Místo dlouhodobého a závazného plánu jsme svědky oslabování ochrany životního prostředí a klimatické agendy, stejně jako zlehčování klimatické krize jako takové. To zvyšuje riziko, že náklady způsobené klimatickou změnou ponesou hlavně domácnosti, obce a zranitelné skupiny. Klimatický zákon by proto měl jasně ukotvit odpovědnost státu za ochranu lidí před dopady změny klimatu, stanovit vymahatelné cíle a zajistit, aby transformace k bezuhlíkové ekonomice neprohlubovala sociální nerovnosti, energetickou chudobu ani bytovou krizi. Jen tak může Česko reagovat na klimatickou krizi způsobem, který bude účinný, předvídatelný a spravedlivý.
Jaký by měl klimatický zákon být?
Spravedlivý
Nesmí prohlubovat nerovnosti, energetickou chudobu ani bytovou krizi.
Konkrétní
Musí jasně určit odpovědnost státu i velkých znečišťovatelů.
Efektivní
Musí obsahovat jasné a závazné cíle.
Vymahatelný
Musí chránit lidi před dopady vedra, sucha, povodní a dalších extrémů.
Transformační
Musí urychlit odchod od fosilních paliv a podpořit spravedlivou transformaci regionů.
Sdílejte svůj příběh
Klimatická krize není jen téma pro politiky a experty. Je to každodenní realita lidí, jejichž majetek, zdraví či bezpečí ohrožují rozličné extrémy počasí. Právě jejich příběhům chceme dát prostor. Sdílejte s námi svou zkušenost a pomozte ukázat, proč Česko potřebuje spravedlivý klimatický zákon.
Na koho dopadá klimatická krize nejvíce?
Řada výzkumů potvrzuje, že klimatická krize prohlubuje existující sociální nerovnosti. Nízkopříjmové domácnosti mají jen omezené možnosti adaptace na extrémní projevy počasí, nemohou si dovolit zateplení bydlení, účinné chlazení ani čelit rostoucím nákladům na energie.
Extrémní klimatické jevy, jako jsou vlny veder či povodně, tak u těchto skupin častěji vedou k ohrožení zdraví, zhoršení životních podmínek nebo ke ztrátě bydlení. Klimatická změna se zde přímo dotýká práva na důstojné bydlení a přiměřenou životní úroveň.
Ženy a genderově podmíněné dopady klimatické změny
Genderový rozměr klimatické krize zůstává v českém kontextu často opomíjen. Studie však ukazují, že ženy jsou některými dopady změny klimatu ohroženy více než muži, například v souvislosti s úmrtností během extrémních veder.
Aleš Urban z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky a Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze dokládá, že vedro ohrožuje zejména ženy. „Naše výsledky ukázaly významně vyšší riziko úmrtí z horka u žen než u mužů. Příčinou těchto rozdílů mohou být jak fyziologické a demografické rozdíly, tak rozdílné socioekonomické postavení mužů a žen,“ uvedl Urban. Ve své práci spolu s Chloé Vésier (rovněž z Fakulty životního prostředí ČZU) zkoumali závislost počtu úmrtí během května až září v období let 1994 až 2019 v České republice a denních teplot. Nejvíce roste riziko úmrtí vlivem horka u rozvedených žen. „Pro bližší zkoumání těchto nerovností však nejsou k dispozici relevantní údaje, které by umožnily lépe identifikovat zranitelné skupiny populace (nejen) vůči extrémnímu horku a zacílit na ně potřebná preventivní opatření,“ dodal Urban.
Tomáš Janoš z Centra RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity představil výsledky práce, kterou s kolegy publikoval letos v únoru v časopisu International Journal of Epidemiology a která dokládá, že nerovnosti v dopadech veder ještě narůstají. Skupina zkoumala časové řady úmrtnosti ze všech příčin v České republice v letech 1987 až 2019 a denní teploty. „Nerovnosti v citlivosti na vysoké teploty jsou zjevné. Co je však ještě více znepokojující, je fakt, jak se tyto nerovnosti vyvíjejí. Zatímco nejmladší senioři a muži se na vysoké teploty adaptují nebo je jejich riziko úmrtí konstantní, u těch nejstarších a u žen riziko za poslední tři dekády narůstá,“ upozornil Janoš. Adaptace v sobě může zahrnovat různá opatření, mezi nimi úpravu denního režimu, pořízení klimatizace, stěhování a další.
V období let 2007 až 2019 bylo riziko úmrtí spojené s vedrem proti období 1987 až 1999 v celé populaci vyšší o 42 procent. Zatímco u mužů vzrostlo o tři procenta, u žen o 56 procent. V populaci seniorů starších 90 let riziko narostlo o 688 procent.
Zároveň ženy častěji nesou odpovědnost za péči o děti, seniory či domácnost, mají nižší příjmy a menší finanční rezervy. Tyto faktory snižují jejich schopnost reagovat na klimatická rizika a uplatňovat svá ekonomická a sociální práva.
Sociálně vyloučené komunity a environmentální nespravedlnost
Klimatická krize se výrazně dotýká také sociálně vyloučených komunit. V České republice existují analýzy upozorňující na projevy environmentálního rasismu, zejména v případech, kdy marginalizované skupiny žijí v oblastech se zvýšeným environmentálním rizikem (např. blízko bývalých dolů, s vyšším rizikem sesuvů nebo znečištění nebo v povodňových oblastech…).
Rizikovým se poslední roky stává i bydlení v nezateplených sídlištních bytech, které se během vln veder mohou přehřívat tak, že v nich může být dlouhodobě více než 30°C , v bytech pod střechou i třeba 35°C. Právě paneláková sídliště přitom představují nejčastější typ bydlení pro lidi ve vyloučených lokalitách v českých městech.
Sociálně vyloučené komunity mají (i díky horšímu přístupu ke vzdělání) omezené možnosti se přestěhovat nebo adaptovat, což znamená, že klimatická změna u nich častěji ohrožuje právo na bezpečné bydlení a právo na zdravé životní prostředí.
Vlny veder a zdravotní rizika
Vlny veder jsou jedním z nejvýraznějších znaků klimatické změny, které můžeme v současnosti pociťovat v Česku na vlastní kůži. Český hydrometeorologický ústav uvádí, že teploty 36, 37, nebo dokonce 38 stupňů Celsia se u nás před první polovinou osmdesátých let víceméně vůbec nevyskytovaly. Výrazný nárůst četnosti těchto dní přichází hlavně po roce 2000. Data meteorologů ukazují narůstající trend v případě tropických a extrémních teplot v posledních desetiletích. Dopady veder na zdraví popisuje lékařka Marie Bourne, expertka projektu Zdraví a klimatická změna: „I mladí zdraví lidé mohou mít závažné komplikace v důsledku přehřátí a dehydratace, nicméně nejohroženější jsou lidé nad šedesát pět let, malé děti, těhotné ženy, lidé s chronickým onemocněním, lidé pracující a sportující venku.
Podle týmu vědců vedeným Joan Ballesteremovou z Institutu globálního zdraví v Barceloně lze očekávat, že do roku 2030 bude v letním období v Evropě až sedmdesát tisíc úmrtí souviset s horkem, do roku 2040 to bude již takřka 95 tisíc úmrtí a do roku 2050 již číslo přesáhne 120 tisíc úmrtí. Klimatický rozvrat tak mění léto v Evropě a České republice v zásadní zdravotní hrozbu.
Existují data o tom, že spotřeba energie a tím pádem i emise rostou v důsledku používání klimatizace během letních vln veder. V loňském roce jsme také zaznamenali vysoké emise z odlesňování tropických lesů v důsledku lesních požárů,“ uvedli klimatologové Debbie Rosenová a Piers Forster
A je potřeba zmínit i osoby, které trpí psychickými onemocněními. Při analýze úmrtnosti v období velkých požárů v Severní Americe se ukázalo, že nejvíce ohroženými byli lidé trpící schizofrenií. Tato skupina lidí měla úmrtnost zvýšenou až o 300 procent. Léky, které tato skupina užívá, snižují schopnost termoregulace a zároveň je kvůli nemoci pro ně obtížné velké horko vlbec rozpoznat.
Marie Bourne dále poznamenává, že vlny veder ovlivňují duševní zdraví člověka i tím, že se v těle zvedá hladina kortizolu. Lidé se stávají agresivnějšími. Z výzkumu víme, že se během vln veder častěji stávají sebevraždy nebo vraždy, také je vyšší nehodovost. Dopad to má i na respirační nemoci a alergie.
Senioři: klimatická krize jako přímé ohrožení života
Senioři patří mezi nejzranitelnější skupiny obyvatel. Vlny veder mají v České republice prokazatelně zvýšenou úmrtnost, zejména u osob starších 65 let a u lidí s chronickými onemocněními.
Extrémní teploty mohou vést k dehydrataci, selhání orgánů či kolapsu oběhového systému, čímž je přímo ohroženo právo na život. Zároveň dochází k zásahům do práva na zdraví, neboť klimatické extrémy komplikují léčbu a přístup ke zdravotní péči.
Děti a mladí lidé: klimatický žal jako lidskoprávní problém
Klimatická krize má výrazný dopad na duševní zdraví mladé generace. Fenomén klimatického žalu, často označovaný jako eco-anxiety, je dnes uznáván i mezinárodními lidskoprávními institucemi.
Mladá generace bude následky klimatické krize nést celý život. Klimatická úzkost často souvisí s pocitem, že:
- mladí lidé nemají hlas u rozhodování, které ovlivňuje jejich budoucnost,
- nemají dostatek pravdivých informací,
- jejich názory nejsou brány vážně,
- nemohou se k tématu dostatečně vyjádřit.
Klimatický žal je tedy i symptomem nerovnoměrného rozdělení moci.
Mladí lidé pociťují úzkost, strach z budoucnosti a bezmoc. Nedostatečná reakce státu na klimatickou krizi může zasahovat jejich právo na duševní zdraví, právo na život a bezpečnou budoucnost i právo na participaci.
Zemědělci a existenční dopady sucha
Změna klimatu zásadně ovlivňuje také české zemědělství. Dlouhodobé sucho, teplotní výkyvy, jarní mrazy a přívalové deště vedou k nižším výnosům a ekonomické nejistotě zemědělců.
Tím jsou dotčena zejména práva na práci a důstojné živobytí, právo na ochranu majetku, právo na vodu a potraviny a ohrožena spravedlivá transformace v rámci klimatických politik.
