Česko si zvyká na život v éře klimatické krize. Ať už jde o sucha, vlny veder nebo přívalové srážky, extrémy počasí čím dál častěji dopadají na náš každodenní život. Politici ale problém dlouhodobě neřeší. Pomozte nám to změnit.
Přidejte se k boji za svá lidská práva a požadujte přijetí spravedlivého klimatického zákona.

© 2022 SOPA Images

Česko si zvyká na život v éře klimatické krize. Ať už jde o sucha, vlny veder nebo přívalové srážky, extrémy počasí čím dál častěji dopadají na náš každodenní život. Politici ale problém dlouhodobě neřeší. Pomozte nám to změnit.

Přidejte se k boji za svá lidská práva a požadujte přijetí spravedlivého klimatického zákona.

Naše klima – Naše práva

Klimatická krize není vzdálený problém „někde ve světě“. Je to realita, kterou v Česku zažíváme každým rokem: delší a intenzivnější sucha, vlny veder, přívalové deště a povodně, požáry i další extrémy počasí. Tyto změny už dnes zdražují potraviny a energie, ničí majetek a infrastrukturu a berou lidem pocit bezpečí – a čím déle budeme otálet, tím vyšší účet zaplatíme.

Klimatická krize navíc přímo ohrožuje lidská práva. Extrémní horko, sucho a povodně zasahují do práva na život a zdraví, na bydlení, na vodu, na příznivé životní prostředí i na potravinovou bezpečnost. Vedra přehřívají města, zhoršují kvalitu ovzduší a dopadají na zdraví lidí – od vyčerpání a dehydratace až po zhoršený spánek. Sucho snižuje úrodu a tlačí nahoru ceny potravin. Přívalové deště a povodně ničí domy i veřejnou infrastrukturu. A dopady nejsou pro všechny stejné: nejvíc ohrožují děti a mladé lidi, seniory, osoby se zdravotním postižením a nízkopříjmové domácnosti.

Proto potřebujeme spravedlivý klimatický zákon, který ochrání lidi i planetu a zajistí, že řešení klimatické krize nebude prohlubovat sociální nerovnosti.

©Anadolu via Getty Images.  

Klimatická krize a lidská práva

Klimatická krize je největší lidskoprávní výzvou naší doby. Ohrožuje právo na život, zdraví, potraviny, vodu, bydlení i bezpečí a nejtvrději dopadá na chudší regiony a skupiny, které už dnes čelí nerovnostem. Její dopady budou dál sílit, a právě proto může být nečinnost vlád navzdory jasným vědeckým důkazům jedním z největších mezigeneračních porušení lidských práv v dějinách.

Potvrzují to i soudy a mezinárodní instituce. Evropský soud pro lidská práva v dubnu 2024 v přelomovém rozsudku proti Švýcarsku uznal, že nedostatečná ochrana lidí před dopady klimatické změny může porušovat práva zaručená Evropskou úmluvou. Výbor OSN pro lidská práva v roce 2022 dospěl k podobnému závěru a Mezinárodní soudní dvůr OSN ve stanovisku z 23. července 2025 zdůraznil, že státy mají podle mezinárodního práva povinnost klimatickým škodám předcházet a své obyvatele před nimi chránit.

Klimatická spravedlnost

Klimatická spravedlnost znamená, že odpovědnost za klimatickou krizi i náklady na její řešení mají nést ti, kteří ji způsobili nejvíce.
Největší podíl na změně klimatu mají státy a firmy, které dlouhodobě profitovaly z fosilních paliv a vysokých emisí, zatímco nejhorší následky často nesou lidé s nejmenším podílem na jejím vzniku. Spravedlivá klimatická politika proto musí chránit zranitelné skupiny, nepřispívat k dalšímu růstu nerovností a zajistit, aby se náklady nepřesouvaly na domácnosti a regiony, které už dnes mnohdy čelí velkému ohrožení

Klimatická krize v Česku

Obavy veřejnosti

61 % veřejnosti se klimatické změny obává (podle průzkumu CVVM z roku 2025).

Růst teplot

Česko se dosud oteplilo v průměru o 2,4 °C. Nejteplejším v historii měření byl rok 2024.

Milardové škody

Škody způsobené klimatickou krizí v Česku sahají do miliard korun. Jen povodně v roce 2024 způsobily škody za více než 70 miliard.

Proč Česko potřebuje klimatický zákon?

Česko potřebuje klimatický zákon, protože dopady klimatické krize už dnes razantně zasahují do každodenního života lidí. Dosavadní politika na ně však nereaguje dostatečně, systematicky ani spravedlivě. Místo dlouhodobého a závazného plánu jsme svědky oslabování ochrany životního prostředí a klimatické agendy, stejně jako zlehčování klimatické krize jako takové. To zvyšuje riziko, že náklady způsobené klimatickou změnou ponesou hlavně domácnosti, obce a zranitelné skupiny. Klimatický zákon by proto měl jasně ukotvit odpovědnost státu za ochranu lidí před dopady změny klimatu, stanovit vymahatelné cíle a zajistit, aby transformace k bezuhlíkové ekonomice neprohlubovala sociální nerovnosti, energetickou chudobu ani bytovou krizi. Jen tak může Česko reagovat na klimatickou krizi způsobem, který bude účinný, předvídatelný a spravedlivý.

Jaký by měl klimatický zákon být?

Spravedlivý

Nesmí prohlubovat nerovnosti, energetickou chudobu ani bytovou krizi.

Konkrétní

Musí jasně určit odpovědnost státu i velkých znečišťovatelů.

Efektivní

Musí obsahovat jasné a závazné cíle.

Vymahatelný

Musí chránit lidi před dopady vedra, sucha, povodní a dalších extrémů.

Transformační

Musí urychlit odchod od fosilních paliv a podpořit spravedlivou transformaci regionů.

Sdílejte svůj příběh

Klimatická krize není jen téma pro politiky a experty. Je to každodenní realita lidí, jejichž majetek, zdraví či bezpečí ohrožují rozličné extrémy počasí. Právě jejich příběhům chceme dát prostor. Sdílejte s námi svou zkušenost a pomozte ukázat, proč Česko potřebuje spravedlivý klimatický zákon.