^{© Amnesty International}

Výzkumná zpráva ‘Temná síť libyjských tajných dohod‘ ukazuje, jak evropské vlády aktivně podporují sofistikovaný systém týrání a vykořisťování uprchlíků a migrantů libyjskou pobřežní stráží, zadržujícími úřady a převaděči tak, aby zabránili lidem v cestách přes Středozemní moře.

 

„Uprchlíci a migranti, kteří uvízli v Libyi a jsou jich stovky tisíc, jsou vydáni napospas lybijským úřadům, milicím, ozbrojeným skupinám a převaděčům, kteří často kvůli finančním ziskům spolupracují.  Desítky tisíc jsou na neurčitě dlouhou dobu drženi v přeplněných detenčních zařízeních, kde je systematicky týrají,“ řekl John Dalhuisen, ředitel Amnesty International pro Evropu.

 

„Nejenže jsou si evropské vlády tohoto týrání plně vědomy, ale svou aktivní podporou libyjských úřadů v zabraňování cest přes moře a v zadržování lidí v Libyi, se stávají spolupachateli těchto  zločinů.“

 

Politika zadržování

 

Od konce roku 2016 zavedly členské státy EU, především Itálie, řadu opatření s cílem o uzavření migrační trasy z Libye přes Středomoří, bez ohledu na důsledky pro ty, kteří uvízli na libyjském území, kde zákony neplatí.  Tato spolupráce s libyjskými aktéry má tříprvkový přístup.

 

Zaprvé se zavázaly poskytovat technickou podporu Libyjskému oddělení boje proti ilegální migraci (DCIM), které provozuje detenční střediska, kde jsou uprchlíci a migranti svévolně a na neurčitou dobu zadržováni a běžně jsou vystavováni hrubému porušování lidských práv, včetně mučení.

 

Zadruhé poskytly Libyjské pobřežní hlídce výcvik a vybavení včetně lodí a technickou i jinou podporu a umožnily jim tak zastavovat lidi na moři.

 

Zatřetí uzavřely dohody s libyjskými úřady a vůdci kmenů a ozbrojených skupin, aby je přiměly skončit s pašováním lidí a zvýšit kontrolu na jižních hranicích země.

 

 

Zadržování, vydírání a vykořisťování migrantů

 

Kriminalizace nelegálního vstupu do země podle libyjských zákonů, spolu s absencí jakékoliv legislativy či praktických opatření na ochranu žadatelů o azyl a obětí obchodování, vyústilo v masové, svévolné zadržování na neurčitou dobu, které se tak v zemi stalo základním způsobem, jak se vypořádávat s migrací.

 

Uprchlíci a migranti zastaveni libyjskou pobřežní hlídkou jsou posíláni do detenčních center DCIM, kde jsou vystaveni otřesnému zacházení. Až 20 000 lidí je nyní v těchto přeplněných a nehygienických zadržovacích střediscích. Migranti a uprchlíci, kteří mluvili s Amnesty International, popisují, jakému násilí čelili či byli svědky, patří sem svévolné zadržování, mučení, nucená práce, vydírání, nezákonné zabíjení, a to jak ze strany úřadů, převaděčů a ozbrojených skupin, tak i milicí.

 

Desítky migrantů a uprchlíků popisovaly, jak zničující je kruh vykořisťování, do kterého je uvrhá dohoda mezi dozorci, převaděči a libyjskou pobřežní hlídkou. Dozorci ze zadržovacích středisek je mučí, aby z nich vymohli peníze. Pokud jsou schopni zaplatit, propustí je. Mohou tak být i předáni převaděčům, kteří ve spolupráci s Libyjskou pobřežní hlídkou zajistí jejich odchod z Libye. Domluvy mezi Libyjskou pobřežní hlídkou a převaděči jsou signalizovány označením na lodích, které tak lodím zajistí, že mohou plout libyjskými vodami bez zastavení. Jsou známy i případy, kdy pobřežní hlídka doprovázela lodě do mezinárodních vod.

 

Je sice nejasné, kolik členů libyjské pobřežní hlídky spolupracuje s převaděči, jisté ale je, že během let 2016 a 2017 navýšila díky podpoře od členských států EU libyjská pobřežní hlídka svou kapacitu a zvýšila tak počet akcí, které přivádějí migranty zpět do Libye. Zatím bylo v roce 2017 libyjskou pobřežní hlídkou zastaveno 19 452 osob, které pak byly ihned přesunuty do zadržovacích středisek, kde je běžné jejich týrání.

 

Jeden muž z Gambie, který byl zadržen na tři měsíce, sdělil Amnesty International, že ho v zadržovacím centru bili a nechali hladovět: „Bili mě gumovou hadicí, protože chtěli za mé propuštění peníze. Během bití zavolají rodině, aby rodina poslala peníze.“ Když rodina zaplatila výkupné, přiřazený řidič ho dovezl do Tripolisu a chtěl další peníze. „Musel jsem s ním zůstat, dokud jsem mu vše nesplatil, jinak by mě prodal.“

 

„Jedním ze způsobů, jak zlepšit osud uprchlíků a žadatelů o azyl ve střediscích DCIM, by byl, kdyby libyjské úřady oficiálně uznaly mandát UNHCR, podepsaly Úmluvu o uprchlících a přijaly zákon o azylu,“ říká John Dalhuisen.

 

Libyjská pobřežní hlídka ohrožuje životy a zastrašuje nevládní organizace

VIDEO: Evropské vlády se podílejí na týrání uprchlíků a migrantů v Libyi 

Je známo, že zástupci libyjské pobřežní hlídky spolupracují se sítí převaděčů a používají hrozby a násilí vůči uprchlíkům a migrantům na lodích v nesnázích.

 

Filmový záznam, fotky a doklady, které procházela Amnesty International, ukazují, že loď věnovaná Itálií v dubnu 2017, Ras Jadir, byla použita pobřežní hlídkou během otřesného případu z 6. listopadu 2017, kdy její nedbalé jednání přispělo k utonutí 50 lidí.

 

Nedaleká NGO vyslala ze své lodi, Sea-Watch 3, záchranné čluny a snažila se topící se zachránit, ale filmový záznam ukazuje, že po nich z lodi Ras Jadir házeli různé předměty, aby je přinutili se vzdálit. Na záznamu je také zachyceno, jak migranty na Ras Jadir bijí lany, a jak se další snaží skočit do vody a dostat se k záchranným člunům.

 

Nedbalé a nebezpečné chovánílLibyjské pobřežní hlídky bylo sice zachyceno již dříve, toto je však patrně poprvé, kdy bylo dokázáno, že k takovému případu byla použita loď poskytnutá evropskou vládou.

 

„Podporou libyjských úřadů v zadržování lidí v Libyi bez toho, aby se musely libyjské úřady vypořádat s endemickým zneužíváním uprchlíků a migrantů či uznat, že uprchlíci vůbec existují, ukazují evropské vlády, kde leží jejich priority – tedy v uzavření trasy přes centrální Středomoří, s mizivým ohledem na utrpení, které to působí,“ odsoudil jednání evropských států John Dalhuisen.

 

„Evropské vlády musí přehodnotit svou spolupráci s Libyí ohledně migrace a umožnit nejzranitelnějším lidem dostat se do Evropy legálními cestami, včetně přesídlení desítek tisíc nejzranitelnějších uprchlíků. Musí trvat na tom, aby libyjské úřady ukončily politiku a praxi svévolného zatýkání a zadržování uprchlíků a migrantů, okamžitě propustily cizince držené v zadržovacích střediscích a povolila Úřadu Vysokého komisaře pro uprchlíky bez omezení pracovat.“

 

POZADÍ

 

Itálie věnovala libyjským úřadům Ras Jadir během dvou ceremonií – první proběhla v přístavu Gaeta (Itálie) 21. dubna 2017 a druhá v přístavu Abu Sittah (Libye) 15. května 2017. Loď je zřetelně zobrazená ve videích z těchto akcí, kde je přítomný i italský ministr vnitra Marco Minniti.

 

Na konci září 2017 zaznamenala Mezinárodní organizace pro migraci v Libyi 416 556 migrantů, z nichž 60 % je ze subsaharské Afriky, 32 % z jiných severoafrických zemí a okolo 7 % z Asie a Blízkého východu. Data UNHCR ukazují, že 1. prosince 2017 bylo v Libyi zaregistrovaných jako uprchlíci či žadatelé o azyl 44 306 lidí. Reálné číslo je bezpochyby daleko vyšší.