Třetinový pokles poprav je velmi pozitivní zpráva Amnesty reportu o trestu smrti a popravách v roce 2018. Nejvíc k tomu přispěla pravděpodobně změna protidrogových zákonů v Íránu – ten se léta řadí mezi země, kde jsou popravy běžné, ale v roce 2018 se počet poprav snížil o celých 50%. Počet vykonaných poprav taky výrazně snížily Irák, Pákistán a Somálsko. Výsledkem je, že počty provedených poprav klesly celosvětově z nejméně 993 v roce 2017 na nejméně 690 v roce 2018.

„Dramatický globální pokles poprav dokazuje, že i ty nejvíce nepravděpodobné země začínají měnit své cesty a uvědomují si, že trest smrti není odpovědí,“ řekl generální tajemník Amnesty Kumi Naidoo.

„Navzdory některým regresivním krokům počet poprav vykonaných několika nejhoršími pachateli výrazně poklesl. To je nadějná vyhlídka toho, že je jen otázka času, kdy bude tento krutý trest odsunutý do historie - tam, kam patří,“ dodal Naidoo. 

Znovuzavedení trestu smrti

Ale rok 2018 nepřinesl jen dobré zprávy: Amnesty zaznamenala nárůst poprav v Bělorusku, Japonsku, Singapuru, Jižním Súdánu nebo USA. Svou první popravu od roku 2009 provedlo Thajsko. A prezident Srí Lanky Maithripala Sirisena vyhrožoval, že i jeho země po více než 40 letech obnoví popravy. Letos v únoru dokonce uveřejnil inzerát, že hledá popravčí.

„Pozitivní zprávy z roku 2018 nám kazí několik států, které jsou rozhodnuté postavit se proti příznivému trendu,“ upozornil Kumi Naidoo a dodal: „Tyhle země jsou ale ve velké menšině a pořád jich ubývá. Všechny státy, které se stále uchylují k trestu smrti, vyzývám, aby jednaly odvážně a učinily přítrž nejhoršímu trestu co nejdřív.“

Noura Husseinová, mladá súdánská žena, byla v květnu 2018 odsouzena k smrti za to, že zabila muže, kterého si byla nucena vzít, když se ji snažil znásilnit. Po globálním protestu, včetně velkých kampaní Amnesty, byl její rozsudek smrti zrušen a místo toho dostala pětiletý trest odnětí svobody.

Noura řekla Amnesty: „Byla jsem v naprostém šoku, když mi soudce řekl, že jsem byla odsouzena na smrt. Neudělala jsem nic, za co bych si zasloužila zemřít. Nemohla jsem uvěřit míře nespravedlnosti - zejména vůči ženám. Nikdy  předtím jsem si nepředstavovala, že bych byla popravena. První věc, která mi přišla na mysl, bylo: „Jak se lidé cítí, když jsou odsouzeni na smrt? Co dělají?'. Můj případ byl obzvláště tvrdý, protože v době odsouzení se ke mně neznala moje rodina. Byla jsem sama na to, abych se s tím nějak vypořádala.“

Největší světoví popravčí

Čína zůstala i v roce 2018 největším světovým popravčím - ale reálný rozsah použití trestu smrti v Číně neznáme, protože tyto údaje jsou klasifikovány jako státní tajemství. Amnesty je přesvědčena, že jsou v Číně ročně odsouzeny k smrti a popraveny tisíce lidí.

Počet poprav byl státním tajemstvím i ve Vietnamu – statistiky za rok 2018 ale úřady zveřejnily. A tím se Vietnam rázem dostal mezi 5 největších popravčích: Čína (1000+ ),  Írán (nejméně 253), Saúdská Arábie (149), Vietnam (nejméně 85) a Irák (nejméně 52).

Hồ Duy Hải, odsouzený za krádež a vraždu poté, co řekl, že byl mučen, aby podepsal „přiznání“, byl v roce 2008 odsouzen k trestu smrti. Zůstává v cele smrti a stres z čekání na trest má obrovský dopad i na jeho rodinu. Jeho matka Amnesty řekla: „Je to už 11 let, co ho zatkli, a naše rodina byla rozdělena. Tuto bolest už nesnesu. Trpím jen tím, když myslím, jak se tam cítí. Chtěla bych, aby mezinárodní společenství pomohlo znovu sjednotit moji rodinu. Jste moje jediná naděje." 

I přes výrazný pokles počtu poprav, které byly provedeny, zodpovídá Írán stále za více než třetinu poprav ve světě.

Amnesty taky znepokojil prudký nárůstem počtu rozsudků smrti, které byly v některých zemích v průběhu roku uloženy: V Iráku se počet zvýšil čtyřnásobně z nejméně 65 v roce 2017 na nejméně 271 v roce 2018. V Egyptě se počet rozsudků smrti zvýšil o více než 75% z minimálně 402 v roce 2017 na nejméně 717 v roce 2018. Tento nárůst lze připsat praktikám egyptských úřadů ve vydávání hromadných rozsudků smrti po absolutně nespravedlivých procesech, často na základě „přiznání“ získaných mučením a špatným vyšetřováním policie.

Globální trend směrem ke zrušení trestu smrti

Celkově nám údaje z roku 2018 ukazují, že trest smrti je rozhodně na ústupu, a že na celém světě jsou podnikány účinné kroky k ukončení používání tohoto krutého a nelidského trestu.

 

Burkina Faso například přijala nový trestní zákoník, který zrušil trest smrti. Gambie i  Malajsie vyhlásily oficiální moratorium na popravy. Ve státě Washington prohlásili trest smrti za protiústavní.

 

Během Valného shromáždění OSN v prosinci 2018 hlasovalo 121 zemí - bezprecedentní počet - na podporu globálního moratoria na trest smrti. Proti němu hlasovalo pouze 35 států.

 

„Globální konsenzus se pomalu, ale jistě vyvíjí směrem k ukončení používání trestu smrti. Amnesty už víc než 40 let bojuje za zastavení poprav na celém světě - ale s více než 19 000 lidmi v celách smrti náš boj zdaleka nekončí,“ shrnuje Kumi Naidoo. „Od Burkiny Faso po USA jsou podnikány konkrétní kroky ke zrušení trestu smrti. Teď je na dalších zemích, aby následovaly tenhle příklad. Všichni chceme žít v bezpečné společnosti, ale popravy nejsou nikdy řešením. S pokračující podporou lidí na celém světě můžeme skoncovat s  trestem smrti jednou provždy,“ uzavřel Naidoo.

 

Ke konci roku 2018 zrušilo 106 zemí trest smrti za všechny trestné činy zákonem a 142 zemí zákonem nebo v praxi.

Trest smrti je nejhorší, krutý, nelidský a ponižující trest. Amnesty ho odmítá ve všech případech bez výjimky - bez ohledu na povahu nebo okolnosti trestného činu, na to, kdo je obviněn, vinu, nevinu nebo metodu popravy.

PODÍvejte se na kompletní report v angličtině.