V kontextu vzdělávání a diskriminace romských dětí čelí Česká republika krom kritiky Výboru OSN také rozsudku Evropského soudu pro lidská práva (případ D. H.), který v roce 2007 shledal, že česká vláda porušuje práva romských dětí, které jsou diskriminovány ve volném přístupu ke vzdělání. V září 2014 dokonce zahájila Evropská komise řízení proti České republice pro porušení právních předpisů EU proti diskriminaci (směrnice o rasové rovnosti) jako odpověď na slabou reakci na řešení situace ze strany českého státu. Nyní se ve Štrasburku posuzuje, zda Česko svůj přístup změnilo nebo zda nerovný přístup pokračuje i nadále.

Další experti výboru OSN poukázali na to, že obce musí v současnosti nést velkou část zodpovědnosti za oblasti vzdělání či bydlení. Ptali se, zda by vláda zvážila zavedení celostátních afirmativních akcí (či pozitivních opatření) na podporu přístupu Romů k pracovním místům ve veřejném sektoru, zejména ve zdravotnictví. Dále připomněli, že ve zvláštních školách je vysoké procento romských dětí a roste též počet dětí, které předčasně ukončí školní docházku. Odborníci dále požadovali informace o zastoupení romských žen v komisi, která zkoumá otázku nucených sterilizací romských žen. Podle Výboru je lhůta pro reparace související s nucenými sterilizacemi poměrně krátká. Navrhují vládě, aby sestavila účinný mechanismus, který by se konkrétně zabýval otázkou časové lhůty. Česká strana reagovala tím, že s doporučeními Výboru ohledně nucené sterilizace byla obeznámena a bude se jimi zabývat. Zasedáním parlamentního výboru byl započat celý proces a nebylo možné říci, kdy bude ukončen a jaký bude výsledek.

Experti poté upozornili delegaci na případ dvou romských žáků, kterým byl na základě jejich etnického původu odepřen nástup do školy; na nenávistné projevy či nemístné a nepravdivé komentáře o tom, že za zdražení masa může zrušení vepřína, který stál na místě bývalého koncentračního tábora.

Andrea Baršová, ředitelka odboru lidských práv a ochrany menšin ČR, představila hodnotící zprávu země. Řekla, že v Česku je zákaz rasové a jiné diskriminace zakotven v Listině základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku, zatímco antidiskriminační zákon upravuje podmínky ochrany před diskriminací v klíčových oblastech života. Zdůraznila taktéž, že posun důkazního břemene byl uplatněn ve všech případech rasové diskriminace.

Stále však existují určité institucionální mezery, zejména absence národní instituce pro lidská práva v souladu s Pařížskými zásadami. Mandát Veřejného ochránce práv je též omezený, protože nemůže podat veřejnou žalobu ani zastupovat osobu u soudu, uvedl zpravodaj výboru.

Experti též diskutovali o nárůstu antisemitských incidentů, včetně nenávistných projevů vůči Židům a vyjádřili znepokojení nad tím, jak nízký je počet vyšetřování těchto zločinů. Probírali také metody sběru dat o národnostních menšinách, zejména o nezaměstnanosti Romů a vzdělávání romských dětí. V souvislosti s tím zdůraznili nutnost přesnosti dat. 

Celá závěrečná zpráva je k dispozici zde.