^{© Burak Kara/Getty Images}

Od 12. do 16. října Amnesty shromáždila svědectví od 17 osob včetně zdravotnických a záchranářských pracovníků, vysídlených civilistů, novinářů nebo místních a mezinárodních humanitárních pracovníků. Analyzovala a ověřovala videozáznamy, přezkoumávala lékařské zprávy a další dokumentace.

Shromážděné informace poskytují usvědčující důkazy o útocích v obydlených oblastech, včetně útoků na domy, pekárnu nebo školu, prováděných tureckými a spojenými syrskými ozbrojenými skupinami. Amnesty taky odhaluje děsivé podrobnosti o chladnokrevném mimosoudním zabití prominentní syrsko-kurdské političky Hevrin Khalafové, provedené příslušníky Ahrar Al-Sharqiya, kteří jsou součástí Syrské národní armády - koalice syrských ozbrojených skupin vyzbrojených a podporovaných Tureckem.

„Turecká vojenská ofenziva do severovýchodní Sýrie způsobila zmatek v životě syrských civilistů, kteří byli opět nuceni uprchnout ze svých domovů a žijí v neustálém strachu z plošného bombardování, únosů a mimosoudního zabíjení. Turecké vojenské síly a jejich spojenci předvedli bezprecedentní znevážení životů  občanů, když zahájili nezákonné smrtící útoky v obydlených oblastech. Ty zabily a zranily mnoho civilistů,“ řekl Kumi Naidoo, generální tajemník Amnesty International a dodal: „Turecko je odpovědné za akce syrských ozbrojených skupin, které podporuje, vyzbrojuje a řídí. Turecko prozatím těmto ozbrojeným skupinám umožnilo svobodně se dopouštět závažných násilností v Afrinu i jinde. Znovu vyzýváme Turecko k ukončení násilností, k učinění pachatelů odpovědnými a k ochraně občanů žijících pod jejich kontrolou. Turecko se nemůže vyhnout odpovědnosti přisuzováním  válečných zločinů ozbrojeným skupinám.“

Kurdský zdravotnický úřad v severovýchodní Sýrii 17. října uvedl, že od začátku ofenzivy v Sýrii bylo zabito nejméně 218 civilistů včetně 18 dětí.

Podle tureckých úřadů zahynulo v Turecku do 15. října 18 civilistů a 150 bylo zraněno v důsledku minometných útoků, které přisuzují kurdským silám v Sýrii. Pokud kurdské síly používají kazetovou a cíl nerozlišující munici v civilních oblastech Turecka, porušují tím mezinárodní humanitární právo. Takové nezákonné útoky musí být okamžitě zastaveny.

Útoky na civilisty v severovýchodní Sýrii

V jednom z nejstrašnějších útoků, které byly zdokumentovány, popsal kurdský pracovník Červeného půlměsíce, jak vytahoval těla z trosek po tureckém leteckém úderu 12. října kolem 7. hodiny ráno. Munice dopadla poblíž školy v Salhiye, kde civilisté, vystěhovaní v důsledku bojů, hledali útočiště.

„Všechno bylo tak rychlé! Celkem bylo zraněno šest osob  a čtyři zabity, včetně dvou dětí. Nemohl jsem říct, jestli to byli chlapci nebo děvčata, protože jejich těla byla spálená, vypadala jako uhlí. Další dva zabití byli starší muži. Upřímně řečeno, jsem stále v šoku,“ řekl a dodal, že nejbližší frontová linie byla vzdálena více než 1 km, a že v době útoku  v  blízkosti nebyli žádní bojovníci ani vojenské cíle.

Další pracovník z kurdského Červeného půlměsíce popsal Amnesty své pokusy o záchranu jedenáctiletého chlapce a osmileté dívky, kteří byli zraněni při dopadu minometných střel, když si hráli poblíž mešity al-Salah v Qamishli. Řekl, že Qamishli byl od 10. října vystaven těžkému, cíl nerozlišujícímu útoku, kdy byly zasaženy obytné domy, pekařství a restaurace.

Chlapci šrapnel roztrhl hrudník a zemřel. Jeho sestře museli lékaři amputovat nohu. Záchranář řekl, že v okolí nebyly žádné vojenské základny ani kontrolní stanoviště.

V jiném útoku 13. října zaútočily turecké vzdušné síly na konvoj civilistů. Podle Červeného půlměsíce tam zemřelo tam 6 lidí včetně jednoho novináře. Jiný novinář, který vše přežil, situaci popsal jako „naprostý masakr“ a dodal, že konvoj tvořilo asi 400 civilních vozidel bez zjevné přítomnosti jakýchkoli bojovníků.

„Všechny strany konfliktu musí respektovat mezinárodní humanitární právo, které vyžaduje, aby byla přijata veškerá proveditelná opatření, aby se předešlo nebo alespoň minimalizovalo poškození civilistů. Úder na civilní konvoj je neomluvitelný. Neexistuje rovněž ospravedlnění  pro nevybíravé ostřelování civilních oblastí pomocí nerzacílených zbraní, jako jsou minomety. Tyto nezákonné útoky musí být vyšetřeny a odpovědné osoby se musí zodpovídat,“ řekl Kumi Naidoo.

USA jsou největším vývozcem zbraní do Turecka. Mezi další dodavatele patří Itálie, Německo, Brazílie nebo Indie. Amnesty vyzývá státy, aby okamžitě pozastavily teansfery zbraní Turecku a dalším stranám konfliktu v Sýrii, včetně kurdských sil, proti nimž existují věrohodná obvinění ze závažného porušení mezinárodního práva, a zbraní, které by mohly být použity ke spáchání nebo usnadňování porušování lidských práv.

Mimosoudní popravy

Amnesty rovněž ověřila výpovědi svědků, ověřila videozáznamy a zkontrolovala lékařskou zprávu, aby objasnila, jak byla Hevrin Khalafová, kurdská politička a generální tajemnice politické strany Budoucí Sýrie, 12. října přepadena na mezinárodní dálnici spojující Raqqa s Qamishli . Bojovníci z Ahrar al-Sharqiya ji vyvlekli z auta, zbili a chladnokrevně zastřelili. Zabili taky jejího osobního  strážce.

Ve stejný den a na stejném místě také bojovníci Ahrar al-Sharqiya zajali a poté zabili nejméně dva kurdské bojovníky. Také unesli dva civilisty, kteří oba pracovali s místní lékařskou organizací a v době, kdy byli zajati, převáželi léky. Členové jejich rodin v rozhovoru s Amnesty potvrdili, že o nich nic nevědí. 

Blízká přítelkyně Herviny Khalafové řekla Amnesty International, že když se pokusila zavolat na Hevrinin telefon, odpověděl muž, který se identifikoval jako syrský ozbrojený opoziční bojovník. V arabštině jí řekl: „Vy Kurdové jste zrádci, vy všichni  ve straně [PKK] jste agenti“ a informoval ji, že Hevrina byla zabita.

Lékařská zpráva, kterou měla Amnesty k dispozici, uvádí řadu zranění způsobených  Hevrině, včetně několika střelných ran na hlavě, obličeji a zádech, stejně jako zlomenin na jejích nohou, v obličeji a lebce, odtržení kůže z její hlavy v důsledku toho, že byla  vlečena za vlasy. 

"Chladnokrevné zabíjení bezbranných lidí  je naprosto trestuhodný a nehorázný  válečný zločin. Vražda Hevriny Khalafové a dalších musí být vyšetřena nezávisle a pachatelé postaveni před soud. Turecko má odpovědnost za zastavení válečných zločinů a násilností páchaných silami pod jeho kontrolou. Pokud  Turecko neudrží na uzdě své zastupující síly a neukončí beztrestnost za porušování, podpoří další zvěrstva“ upozornil Kumi Naidoo.

Zhoršující se humanitární situace 

Místní a mezinárodní asistenční pracovníci Amnesty řekli, že stažení USA ze severovýchodní Sýrie, turecká vojenská ofenziva a připojení se syrské vlády  ke konfliktu, byla kombinací nejhorších scénářů, ke kterým došlo najednou.

Existují skutečné obavy z toho, zda 100 000 vysídlených lidí dostává dostatek jídla, čisté vody a zdravotnického materiálu - a jak se k lidem z dlouhodobého hlediska bude pomoc dostávat. V táborech pro vnitřně vysídlené osoby, jako je al-Hol, je populace zcela závislá na humanitární pomoci. Skupina 14 mezinárodních humanitárních organizací varovala 10. října, že ofenziva  by mohla vést k zastavení pomoci obyvatelstvu, zatímco ICRC varoval o několik dní později, že střety by mohly vést k vysídlení 300 000 lidí, se závažnými obavami ohledně nedostatku vody.

 Mnoho vysídlených lidí nemá kam jít a spí venku, v zahradách a na ulicích. Někteří hledají úkryt ve školách.

 Ve městě Derbassiya tvoří asi 90% populace lidé, kteří byli vysídleni ze svých domovů a přestěhovali se tam. Jeden muž v Derbassiya, který uprchl se svou rodinou, řekl Amnesty, že zhruba polovina jeho rodiny zůstala s příbuznými na jihu a zbytek hledal útočiště ve školách a mešitách.

„Na jihu Derbassiye neexistují žádné humanitární organizace. Neviděli jsme žádné z nich. Potřebujeme základní zásoby, jako je voda, jídlo, oblečení, přikrývky a matrace. Potřebujeme lékařskou kliniku ... Zima je nablízku. Potřebujeme řešení zejména pro rodiny, které žijí venku,“ řekl.

Jeden humanitární pracovník řekl Amnesty : „Lidé, kteří již trpí chronickými nemocemi, budou ohroženi. Jejich přežití bude záviset na tom, jak dlouho tento boj potrvá.“

Mnozí vyjádřili vážné obavy, že bezpečnostní situace povede k další evakuaci mezinárodního personálu a že postup syrských vládních sil by mohl představovat rizika jak pro místní arabské a kurdské zaměstnance, tak pro vysídlené civilisty, kteří uprchli z jiných částí Sýrie. Existují také obavy, že schopnost asistenčních agentur provádět klíčové přeshraniční operace k poskytování pomoci by byla omezená.

„Všechny strany konfliktu včetně Turecka, ozbrojených spojeneckých skupin Turecka i syrská vláda a kurdské síly musí zajistit neomezený přístup k místním a mezinárodním humanitárním organizacím. Pokračující turecká vojenská ofenziva již vyhnala  tisíce  vysídlených lidí z míst, která pro ně byla  bezpečným přístřeším. Akce Turecka riskují, že se zastaví poskytování pomoci na záchranu života a lékařská pomoc těm, kteří to potřebují. Způsobují tak humanitární katastrofu v zemi, která již byla válkou tolik zpustošena,“ uzavřel Kumi Naidoo.

                                                                       *-+       *