Pozadí

Taši Wangčuk je zastáncem školní výuky v tibetském jazyce v oblastech s tibetskou populací. V současnosti je však jediným výukovým jazykem mandarínština. Na sociálních sítích vyjádřil obavy, že mnoho tibetských dětí tak ztratí schopnost plynně hovořit svým rodným jazykem, což ve svém důsledku může postupně vést až k zániku tibetské kultury.

Etničtí Tibeťané jsou v Číně vystaveni diskriminaci a omezováni v oblasti práv na svobodu vyznání, projevu, sdružování a pokojného shromažďování. Tibetští mniši, spisovatelé, osoby vyjadřující nesouhlas a aktivisté jsou pravidelně zadržováni, ačkoli je jejich jednání naprosto pokojné. 17. února 2016 byl tibetský spisovatel a blogger Druklo (píšící pod jménem Šokjang) odsouzen lidovým soudem v Huangnan (Malho) v provincii Qinghai ke třem rokům odnětí svobody za “podněcování k separatismu”, zveřejňování problémů týkajících se náboženské svobody a dalajlámy na sociálních sítích a za vlastnictví zakázané knihy Nebeské pohřbívání.

Během několika nedávných let vydala čínská vláda pod rouškou posílení státní bezpečnosti řadu drastických zákonů a nařízení. Existují však vážné obavy, že prostřednictvím široce mlhavých obvinění typu “podněcování k podvratné činnosti” nebo “podněcování k separatismu” mohou být používány k umlčení disentu a likvidaci obhájců lidských práv.

Čína neustává ve vynášení tvrdých rozsudků nad spisovateli, bloggery, novináři, akademiky, osobami upozorňujícími na zlořády ve státní správě i nad řadovými občany, kteří se nedopustili ničeho jiného než pokojného využití svého práva na svobodu projevu. Amnesty International zdokumentovala a stále dokumentuje četné případy zneužívání obvinění ze “separatismu” a “terorismu”, které porušují práva na svobodu projevu, pokojné shromažďování a náboženské vyznání.

Systém čínského trestního práva se skládá zhruba ze tří fází: fáze vyšetřování, kterou provádí policie; fáze trestního stíhání, v jejímž rámci státní zástupce schvaluje a potvrzuje důkazní materiály potřebné k uvalení vazebních opatření na podezřelou osobu a rozhoduje o pokračování trestního řízení, které následně vede k obžalobě obviněného; závěrečnou fází trestního procesu je soudní líčení, které provádí soud.

V Číně je téměř pravidlem, že pokud je obžalovaný postaven před soudní tribunál, je shledán vinným. Podle údajů oficiálně zveřejněných předsedou Nejvyššího lidového soudu Žou Qiangem byla míra odsouzením končících rozsudků vynesených v roce 2015 neuvěřitelných 99.92%.

Více o stavu lidských práv v Tibetu za rok 2016.