Írán: Diskriminační zákony upírají polovině obyvatel země rovnoprávnost
Článek
Svoboda slova a vězni svědomí publikován 28.2.2008
Íránské úřady pokračují v pronásledování těch, kteří hájí práva žen. V zemi stále platí diskriminační zákony, které upírají polovině obyvatel rovnoprávnost.
Nesporným úspěchem však je, že lidé v Íránu našli navzdory hrozící represi sílu se za svá práva postavit.
Amnesty International (AI) dnes vyzvala úřady Íránu, aby zastavily postih hnutí za práva žen. Zveřejnila také detailní informace o lidech, kteří jsou v bezprostředním ohrožení. Jde o jedenáct žen a jednoho muže, kteří usilovali o změnu diskriminujících zákonů.
Íránský parlament a soudní autority, které mají na postavení žen vliv, musí podle Amnesty International respektovat mezinárodní závazky Íránu. Ty diskriminaci jednoznačně zakazují. „Úřady by měly přivítat a podpořit úsilí íránských žen, které se domáhají rovného postavení a zrušení diskriminačních zákonů omezujících jejich život,“ tvrdí Malcolm Smart z AI.
Ženy a muži, kteří v Íránu vedou kampaň za zastavení diskriminace, jsou však často svévolně zadržováni a zatýkáni, je jim odepírán kontakt s rodinami a právníky. Mnohdy jim není ani sděleno obvinění a nemohou doufat ve spravedlivý proces. Další jsou stíháni na základě vágních obvinění z ohrožení národní nebo veřejné bezpečnosti.
Pronásledování má evidentně za cíl je zastrašit a odradit od dalších aktivit. Loni v dubnu ministr Kolamhosejn Mošejní prohlásil, že ženské hnutí je součástí nepřátelské konspirace, která usiluje o „skryté rozvracení“ islámské republiky.
Kampaň za rovnost
Represe státních úřadů zesílila po zahájení Kampaně za rovnost (Campaign for Equality) na jaře 2007. Ta si dala za cíl nashromáždit jeden milion podpisů pod petici požadující ukončení diskriminace. Desítky jejích podporovatelů však byly zatčeny, přesto se otázce postavení žen daří v Íránu zajišťovat větší pozornost a úřady jsou nuceny se touto otázkou zabývat.
Dívky dnes sice podle dostupných údajů představují většinu studentů vysokých škol a působí v řadě profesí, stále však existují nepřekonatelné překážky pro jejich plnohodnotné zapojení do společnosti.
Ženy jsou vyloučeny z vrcholných funkcí ve státě – nemohou se stát například soudkyněmi. Je jim také odepřena rovnost v manželství, při rozvodu, v péči o dítě a při dědictví či podávání svědectví u soudu. V roce 2005 podalo 89 žen kandidaturu na prezidentský úřad, všechny však Rada dohlížitelů zamítla.
Plná verze zprávy v anglickém jazyce.
Aktuální petice
Letošní Nobelovu cenu za mír získal vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki. Pomožme mu na svobodu!
Dne 14. července 2021 běloruská policie provedla razii v sídlech několika nevládních organizací a domech jejich čelních představitelů. Terčem policejních prohlídek byla i lidskoprávní organizace Vjasna, která monitoruje politické vězně v zemi a poskytuje jim například právní ochranu. Několik členů, mezi nimi Ales Bjaljacki, předseda a zakladatel Vjasny, právník organizace Uladzimir Labkovič, jeho partnerka Nina Labkovičová (ta byla později propuštěna) a místopředseda Vjasny, Valjantsin Stefanovič, bylo policií zatčeno a jsou ve vazbě.
Aktuální počet podpisů: 2724 Náš cíl: 3000
Další zprávy
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International