Jedenáct osob v Íránu je odsouzeno k ukamenování

  Článek

Svoboda slova a vězni svědomí publikován 15.1.2008

Devět žen a dva muži čekají v Íránu na smrt ukamenováním. Tento trest hrozí v zemi těm, kteří se dopustí nevěry.

Popravy kamenováním jsou mimořádně kruté - íránský trestní zákoník přímo stanovuje velikost kamenů, které mají být při popravě použity tak, aby způsobily utrpení, ale ne okamžitou smrt. Amnesty International (AI) proto dnes vyzvala k okamžitému zrušení tohoto trestu.

Na tento trest bylo v roce 2002 vyhlášeno moratorium a úřady popírají, že by ke kamenování nadále docházelo. Přesto byl v červenci 2007 ukamenován Džafár Kijání, který se měl dopustit nevěry s Mukaramíh Ibrahímiovou. Žena, s níž měl muž dvě děti, byla rovněž odsouzena k ukamenování. Nyní je držena ve věznici v provincii Kazvin a Amnesty International se obává o její osud.

Poprava Džafára Kijáního je první oficiálně potvrzenou popravou od vyhlášení moratoria, existují však zprávy i o dalších případech. Podle nich měli být například v roce 2006 popraveni muž a žena v severoíránském Mašhádu.

"Naléháme na íránské úřady, aby naslouchaly naší výzvě a výzvě Íránců, kteří se ze všech sil snaží zastavit tyto děsivé činy," uvedl Malcolm Smart, ředitel programu AI pro Blízký východ a severní Afriku.

Jedna z žen čekajících na popravu je známa pod jménem Kayrie. Muž, za kterého se provdala, ji bil a ona měla poměr s jedním z jeho příbuzných. Ten se rozhodl manžela Kayrie zavraždit. Během soudního procesu se Kayrie přiznala k nevěře, ale podíl na vraždě svého muže odmítá. "Jsem připravena na popravu oběšením, neměli by mě ale kamenovat," říká Kayrie.

Většinu osob odsouzených k ukamenování představují ženy. Jednou z příčin je skutečnost, že nemají rovnoprávné postavení před zákonem a soudy. Ženy jsou častěji než muži také nevzdělané, a proto mohou podepsat doznání ke zločinům, které nespáchaly. Jejich život i sexuální chování jsou pod přísným dohledem a častěji tak na ně padá podezření z nemanželského sexuálního styku.

Existují však náznaky, že se situace může změnit k lepšímu. Usilují o to zejména místní obránci a obránkyně lidských práv, kteří v Mašhádu zahájili kampaň "Ukončeme kamenování provždy". Jejich činnost dosud pomohla zachránit životy čtyř žen a jednoho muže. Za své úsilí ale platí vysokou cenu. Jsou vystaveni pronásledování a zastrašování od úřadů. Přední členky této kampaně Asijeh Amoniová, Šádí Sadrová a Mahbúb Abbásgolizádová byly loni v březnu zatčeny, o několik dní poté byly sice propuštěny na kauci, dvěma z nich však stále hrozí soudní proces.

Aktuální petice

  Bělorusko

Letošní Nobelovu cenu za mír získal vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki. Pomožme mu na svobodu!

Dne 14. července 2021 běloruská policie provedla razii v sídlech několika nevládních organizací a domech jejich čelních představitelů. Terčem policejních prohlídek byla i lidskoprávní organizace Vjasna, která monitoruje politické vězně v zemi a poskytuje jim například právní ochranu. Několik členů, mezi nimi Ales Bjaljacki, předseda a zakladatel Vjasny, právník organizace Uladzimir Labkovič, jeho partnerka Nina Labkovičová (ta byla později propuštěna) a místopředseda Vjasny, Valjantsin Stefanovič, bylo policií zatčeno a jsou ve vazbě.

 

Aktuální počet podpisů: 2724 Náš cíl: 3000

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...