OSN je krok od globálního moratoria na trest smrti

  Článek

Svoboda slova a vězni svědomí publikován 16.11.2007

Včerejší výzva 3. výboru Valného shromáždění OSN k vyhlášení globálního moratoria na nejvyšší trest je "historickým rozhodnutím a obrovským krokem k celosvětovému ukončení poprav," uvedla dnes Amnesty International. K podpoře moratoria vyzývali OSN i čeští odpůrci trestu smrti.

Toto přelomové rozhodnutí mělo podporu napříč regiony: rezoluce byla přijata 99 hlasy, 52 států bylo proti, 33 členů se jednání zdrželo. Předpokládá se, že samotné Valné shromáždění přijme toto doporučení na svém plenárním zasedání v prosinci.

Půjde o rezoluci přijatou orgánem, v němž jsou zastoupeny všechny členské státy OSN. Ačkoli její plnění nebude vymahatelné, bude silným morálním a politickým závazkem. "Moratorium na popravy je důležitý nástroj k přesvědčování států, které stále popravují, aby o trestu smrti zahájily vážnou celonárodní debatu," uvedl ředitel české pobočky Amnesty International Zdeněk Rudolský.

K výzvě za celosvětové odmítnutí nejvyššího trestu se připojila i česká veřejnost. Desáté října 2007, na Světový den proti trestu smrti, se mohli lidé v Praze, Brně, Olomouci , Ostravě a Ústí nad Labem připojit k podpisové akci pořádané Amnesty International ČR. Podepsané dopisy směřovaly na zastupitelské úřady států, které již v praxi nepopravují, ale trest smrti mají stále ve svém právním řádu.

Amnesty International se staví proti trestu smrti ve všech případech a za všech okolností, považuje jej za kruté a nezvratné porušení lidských práv. Nepodařilo se prokázat, že by trest smrti měl větší preventivní účinek než například trest doživotního vězení.

Dosud se nejvyššího trestu vzdalo 133 států z celého světa. V roce 2006 vykonalo popravu jen 25 států, 91 procent jich však proběhlo pouze v šesti zemích: v Číně, Íránu, Iráku, Pákistánu, Súdánu a USA. Podle odhadů AI bylo v loňském roce zabito 1591 osob, skutečné číslo bude pravděpodobně ještě vyšší.

Aktuální petice

  Bělorusko

Letošní Nobelovu cenu za mír získal vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki. Pomožme mu na svobodu!

Dne 14. července 2021 běloruská policie provedla razii v sídlech několika nevládních organizací a domech jejich čelních představitelů. Terčem policejních prohlídek byla i lidskoprávní organizace Vjasna, která monitoruje politické vězně v zemi a poskytuje jim například právní ochranu. Několik členů, mezi nimi Ales Bjaljacki, předseda a zakladatel Vjasny, právník organizace Uladzimir Labkovič, jeho partnerka Nina Labkovičová (ta byla později propuštěna) a místopředseda Vjasny, Valjantsin Stefanovič, bylo policií zatčeno a jsou ve vazbě.

 

Aktuální počet podpisů: 2724 Náš cíl: 3000

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...