„Neuplyne den, aby se neobjevily zprávy o dalších útocích na občany neruského původu nebo na ty, kdo nevypadají rusky či slovansky,“ řekla Nicola Duckworthová, ředitelka programu AI pro Evropu a střední Asii.

Podle informačního a analytického centra SOVA, ruské nevládní organizace monitorující rasově motivované násilí v Rusku, došlo „v období od 1. ledna do 30. září 2007 nejméně ke 230 rasově motivovaným útokům, kterými bylo zasaženo 409 lidí a 46 z nich při tom zemřelo.“ Statistika za rok 2006 se pohybuje v podobných číslech.

Ze zpráv AI vyplývá, že se rasové násilí v drtivé většině soustřeďuje do velkých měst, jako je Moskva, Petrohrad nebo Nižnij Novgorod. Útoky na cizince ze vzdálenějších zejména afrických zemí jsou považovány za vážný problém již delší čas. V poslední době bylo ale zaznamenáno znepokojující zvýšení počtu napadených z Arménie, Ázerbajdžánu, Tádžikistánu a Gruzie, ale také z oblastí, které jsou součástí Ruské federace, například z Čečenska, Ingušska, Tatarstánu nebo Dagestánu. Okolnosti, za kterých takové útoky probíhají, nasvědčují tomu, že jsou páchány z důvodů rasové odlišnosti. Ruské úřady je ale většinou označují pouze jako „výtržnictví“.

„Přestože se ruské úřady stále více snaží problém rasismu řešit, jejich postoj k rasově motivovaným útokům zůstává nedostatečný a pachatelů usvědčených a odsouzených za tyto násilnosti stále není mnoho,“ dodává Nicola Duckworthová.

Mnoho cizinců a příslušníků etnických menšin v Rusku se svěřilo pracovníkům AI se svými marnými pokusy obrátit se na policii a podat trestní oznámení o napadeních, kterým čelili a jejichž příčinou byla etnická odlišnost. Vyšetřovatelé nejsou ochotní zaznamenat do protokolu ty detaily útoků, které by nasvědčovaly, že se jedná o rasovou nesnášenlivost.

V Den národní jednoty v listopadu 2005 a 2006 se konala v Moskvě shromáždění, na kterých demonstranti skandovali „Rusko Rusům!“ a drželi transparenty s antisemitistickými slogany a s hesly namířenými proti imigrantům. Podobné demonstrace úřady povolily i tento rok. Přestože prezident Putin a starosta Moskvy Jurij Lužkov odsoudili takové postoje a názory, podle ruských protirasistických aktivistů politici a úředníci stále více přijímají rétoriku xenofobních organizací.