Byl obžalován ze „spiknutí a spolupráce s cizími zeměmi s cílem vyvolat napadení Sýrie“ podle článku číslo 264 syrského trestního zákoníku. Podle informací Amnesty International (AI) soud během procesu ignoroval svědectví obhajoby, které dokazovalo, že Labwání jakoukoli podporu amerických útoků vůči Sýrii oprávněně popírá. Rozsudek odráží stav soudního systému Sýrie, který není nestranný a nezávislý na exekutivě. Ukazuje, že procesy v zemi neodpovídají mezinárodním normám spravedlivého soudnictví.

Podpora přichází z mnoha míst

Před několika dny, ve středu 10. října 2007, oslavil Labwání ve vězení své padesáté narozeniny. Děkujeme těm, kteří mu k narozeninám poslali pozdrav. AI přijala více než 300 vzkazů a zaslala je Labwáního rodině, aby je předala muži vězněnému za vyslovení svých názorů.

Labwáního „provinění“

Kamal Labwání, ženatý otec tří dětí, byl zatčen po příjezdu do Damašku 8. listopadu 2005, když se vracel z cesty po Evropě a Spojených státech, kde se setkal se členy lidskoprávních organizací a úředníky státní správy. Při své návštěvě vyjadřoval potřebu provedení pokojných demokratických reforem v Sýrii. To bylo ve skutečnosti hlavním důvodem jeho uvěznění. Během zadržení byl fyzicky napadán a poté trápen nedostatkem jídla. Byl mu odepřen přístup k rodině a právníkovi.

Podle zpráv z 5. července 2007 obdržela AI od rodiny muže a organizací hájících v Sýriilidská práva informace o tom, že Labwání byl kromě výše uvedených obvinění obžalován ještě damašským vojenským soudem z „oslabování vlasteneckého cítění“ (článek číslo 285 trestního zákoníku), „podněcování fanatického násilného vyvolávání veřejných nepokojů“ (článek č. 307), „urážky státního úředníka slovy, jednáním a výhružkami“ (článek č. 373), „urážky prezidenta“ (článek č. 374) a z trestného činu „hanobení hlavy státu“ (článek č. 376). Pro tato obvinění může být jeho trest navýšen o další 3 až 5 let. K nečekanému a neobvyklému rozsahu opatření vůči němu pravděpodobně přispěl jeho spis kritizující syrskou vládu. Ten Labwání napsal a uvedl na svou obhajobu při závěrečném soudním zasedání 10. května 2007.

Damašské jaro

Je to již podruhé, co byl Kamal Labwání zadržen jako vězeň svědomí. Poprvé byl uvězněn za pořádání demokratické konference 6. září 2001. Konference proběhla během tzv. období damašského jara, které následovalo po slavnostním inauguračním projevu prezidenta Bašára Assáda, v kterém projevil přání zvýšit svobodu slova a dovolit provedení politické reformy. Tento projev podnítil řadu lidí k zřízení veřejných fór, v nichž se diskutovalo o veřejných událostech, plánované politické reformě i o kulturních záležitostech. Na začátku roku 2002 ale začaly syrské úřady nově potlačovat svobodu projevu a bylo uvězněno mnoho lidí, kteří se těchto diskusí účastnili. Labwání byl odsouzen v srpnu 2002 na základě obvinění z „podněcování ozbrojeného povstání“. Byl propuštěn 9. září 2004 po vypršení tříletého trestu, jehož velkou část strávil izolovaný v samovazbě.

Nejde o ojedinělý případ

Labwáního rozsudek vynesl stejný soud, který rozhodoval o případu právníka a obránce lidských práv Anwara Bunního. Ten byl v nespravedlivém procesu potrestán pětiletým vězením. Bunní byl pravděpodobně stíhán z politických důvodů na základě své práce na obranu lidských práv. Dva další obhájci pokojných demokratických reforem, Michel Kilo a Mahmúd Issa, byli letos v květnu damašským soudem rovněž odsouzeni k trestu odnětí svobody.

AI považuje všechny čtyři muže za vězně svědomí držené pouze za pokojné vyjádření svých oprávněních názorů a vyzývá k jejich bezpodmínečnému a okamžitému propuštění. Na jejich obranu je možné zaslat poštou nebo faxem syrským úřadům žádost, aby tyto muže zprostily viny a stáhly všechna obvinění vznesená proti nim.