Barma/Myanmar: Rezoluce Rady bezpečnosti musí vést k akci
Článek
Svoboda slova a vězni svědomí publikován 12.10.2007
Amnesty International (AI) vítá rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která vyjádřila „důrazné politování“ nad užitím násilí proti pokojným demonstrantům v Barmě/Myanmaru. Rada bezpečnosti také zdůraznila důležitost brzkého propuštění všech politických vězňů a dalších zadržených.
„Pochopitelně bychom si přáli, aby Rada bezpečnosti vyjádřila ostřejší stanovisko a vyzvala k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění Aun Schan Su Ťij a dalších vězňů svědomí. Propuštění těchto lidí je nezbytnou podmínkou zlepšení situace v zemi. Rada měla rovněž zdůraznit odhodlání vyhledat viníky závažného porušení lidských práv,“ prohlásila v této souvislosti generální tajemnice AI Irena Khan.Nyní nestačí, aby Rada bezpečnosti situaci v Barmě dále jen sledovala. Je třeba ustavit přehledný plán dalších kroků. V nejbližší době očekáváme dva důležité okamžiky, které ukáží, zda je úsilí Rady bezpečnosti efektivní. Prvním je otázka propuštění tisíců lidí zadržených za účast na protestech. Dalším testem bude, zda vláda povolí zmocněnci OSN pro otázky lidských práv Sergiu Pinheirovi nebráněný přístup do země.„Z Barmy dostáváme zprávy, že vojenské úřady pokračují v „honu na čarodějnice“, který je zaměřen účastníky demonstrací. To je zcela v rozporu se závazkem, že vláda bude spolupracovat s OSN,“ dodává Irene Khan.
Beznaděj dva týdny po zásahu
Zdroje z Myanmaru/Barmy uvádějí, že masové zatýkání stále pokračuje. Dva týdny po násilném zákroku proti mírovým protestům policie objíždí a kontroluje město a z megafonů varuje občany, že má fotografie a že zatýkání pokračuje. Jsou hlášeny pokračující razie na domácnosti a kláštery. V centrálním Rangúnu jsou údajně prováděny náhodné prohlídky za účelem odhalení mobilních telefonů, fotoaparátů či kamer. Člověk může být zadržen jen proto, že toto vybavení vlastní.V současné chvíli je velmi obtížné podat podrobnější zprávy o zatčených. Neví se přesně, kdo byl zatčen, ani kde jsou dotyční v současné chvíli drženi. Nedostatek informací je z části způsoben omezeními a zákazy internetových a telefonních sítí a z části snahou úřadů vyvolat mezi lidmi strach.AI se domnívá, že v Rangúnu bylo zatčeno alespoň tisíc osob neprodleně po brutálním zásahu. Většinu zadržených představují mniši. Zatýkání bylo hlášeno i z ostatních měst v zemi. K tomuto počtu zatčených je nutno připočítat alespoň 150 dalších osob, které byly zbaveny svobody již v srpnu na počátku protestních akcí. Mezi zatčenými figurují členové hlavní opoziční strany Národní ligy za demokracii, ale také další aktivisté.Úřady doposud potvrdily 10 mrtvých, včetně japonského novináře, nicméně AI se obává, že reálný počet mrtvých je mnohem vyšší. V době nepokojů zaútočily bezpečnostní síly na pokojné demonstrace a rovněž napadly velký počet klášterů. Represivními postupy umlčely vlnu protestů volajících po demokratické reformě a proti zvyšujícím se cenám komodit. Vůči neozbrojeným civilistům byl použit slzný plyn, obušky, ale také ostrá střelba.Aktuální petice
Letošní Nobelovu cenu za mír získal vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki. Pomožme mu na svobodu!
Dne 14. července 2021 běloruská policie provedla razii v sídlech několika nevládních organizací a domech jejich čelních představitelů. Terčem policejních prohlídek byla i lidskoprávní organizace Vjasna, která monitoruje politické vězně v zemi a poskytuje jim například právní ochranu. Několik členů, mezi nimi Ales Bjaljacki, předseda a zakladatel Vjasny, právník organizace Uladzimir Labkovič, jeho partnerka Nina Labkovičová (ta byla později propuštěna) a místopředseda Vjasny, Valjantsin Stefanovič, bylo policií zatčeno a jsou ve vazbě.
Aktuální počet podpisů: 2724 Náš cíl: 3000
Další zprávy
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International