Demonstrace, které nyní v Barmě probíhají jsou rozsahem srovnatelné s masovými protesty v roce 1988. Příznivci demokratických změn byli tehdy násilím rozehnáni a tisíce z nich byly zabity. „Lidé v Barmě mají právo vyjádřit pokojně svůj názor, vláda má povinnost jejich práva respektovat. Vysoké nebezpečí ozbrojeného zásahu proti demonstrantům je imperativem pro mezinárodní společenství, které musí jednat. Vojenský režim by měl pochopit, že cena za zopakování krveprolití z roku 1988 by byla velice vysoká,“ říká Irene Khan.

Další informace

Poslední vlna pokojných protestů byla rozpoutána v letošním srpnu zdvojnásobením cen pohonných hmot. Demonstrace vedené buddhistickými mnichy požadovaly snížení cen základních komodit, propuštění politických vězňů a zrovnoprávnění etnických menšin. Ihned po protestech byla zatčena řada představitelů barmské opozice.Objevují se zprávy o tom, že vláda zesiluje přítomnost vojáků v ulicích, a to především v bývalém hlavním městě Rangún, kam přesouvá příslušníky elitních jednotek.Porušování lidských práv je v Barmě (Myanmaru) rozšířené a systematické. Jde především o - kriminalizaci pokojných projevů svobody slova a opozice (od roku 2006 jsou zatýkáni starší představitelé opozice, kteří se podíleli na protestech z konce 80. let, ve vězeních je dnes v Barmě 1160 politických vězňů)- zatýkání bez zatykače, věznění v izolaci- mučení a jiné kruté, ponižující a nelidské zacházení, zejména během výslechů a vazby- odsouzení na základě přiznání vynucených mučením, upření práva na obhajobu- rozpor soudních procesů proti politickým oponentům s mezinárodním právem- rekrutování dětských vojáků a nucená práce