Svět je lhostejný ke krizi uprchlíků z Iráku
Článek
Svoboda slova a vězni svědomí publikován 24.9.2007
Mezinárodní společenství nereaguje na kritickou situaci uprchlíků z Iráku a nechává odpovědnost na Sýrii a Jordánsku, kam většina iráckých utečenců odchází. V současnosti jde přitom o nejrychleji se prohlubující uprchlickou krizi na světě, uvedla dnes v nové zprávě Amnesty International (AI).
Sýrie i Jordánsko nyní pod náporem uprchlíků zesilují kontrolu hranic a odřezávají cesty, po kterých se Iráčané snaží uniknout sektářskému násilí a dalšímu nebezpečí ve vlastní zemi. Až dosud přitom obě země zůstávaly uprchlíkům otevřené, útočiště v nich našly na dva miliony utečenců. Další státy jim však příliš nepomáhají, jednají restriktivně a vracejí irácké uprchlíky, kterým odmítly udělit azyl, zpět do Iráku.
„Svět ignoruje zoufalou humanitární situaci uprchlých Iráčanů, a to jak uprchlíků, tak lidí, kteří zůstávají mimo svůj domov na území Iráku,“ uvedl Malcolm Smart, ředitel programu AI pro Blízký východ a severní Afriku. „Pokud mezinárodní společenství nezačne plnit své povinnosti a nevezme na sebe odpovídající část zodpovědnosti za ochranu iráckých uprchlíků, je na obzoru humanitární krize ohrožující politickou stabilitu celého regionu.“
Domov opustily 4 miliony lidí
Ze svých domovů uprchly již zhruba 4 miliony Iráčanů a jejich počet dle odhadů vzrůstá tempem 2000 osob denně. 1,4 milionů iráckých uprchlíků nyní pobývá v Sýrii, v Jordánsku podle odhadů 500.000 či více. 2,2 milionu osob opustilo domovy, ale nepřekročilo hranice Iráku.
AI vyzvala mezinárodní společenství k podpoře Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a také dalších humanitárních organizací. Ty potřebují pokračovat v poskytování pomoci a také rozšířit své služby.
„Mezinárodní společenství musí začít sdílet odpovědnost za zajištění nového domova pro uprchlé Iráčany. Zejména země přímo zapojené do konfliktu, tedy členové mnohonárodnostních sil vedených USA, musí udělat více, aby ulevily lidem, kteří v důsledku násilností opustili své domovy,“ dodává Malcolm Smart.
Celá zpráva AI v anglickém jazyce http://web.amnesty.org/library/Index/ENGMDE140412007?open.
Aktuální petice
Letošní Nobelovu cenu za mír získal vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki. Pomožme mu na svobodu!
Dne 14. července 2021 běloruská policie provedla razii v sídlech několika nevládních organizací a domech jejich čelních představitelů. Terčem policejních prohlídek byla i lidskoprávní organizace Vjasna, která monitoruje politické vězně v zemi a poskytuje jim například právní ochranu. Několik členů, mezi nimi Ales Bjaljacki, předseda a zakladatel Vjasny, právník organizace Uladzimir Labkovič, jeho partnerka Nina Labkovičová (ta byla později propuštěna) a místopředseda Vjasny, Valjantsin Stefanovič, bylo policií zatčeno a jsou ve vazbě.
Aktuální počet podpisů: 2724 Náš cíl: 3000
Další zprávy
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International