Během konfliktu i po něm zveřejnila Amnesty International případy porušování mezinárodního práva spáchané izraelskými silami i bojovníky Hizballáhu. Vzhledem k neochotě obou stran vyšetřit průběh bojů, vyzývala Amnesty International k aktivitě OSN. Mezinárodní společenství ale nenašlo dost vůle k zahájení potřebných kroků.

Ignorace zločinů je zradou na obětech

"Bez úplného a nestranného vyšetřování ze strany OSN se může historie opakovat. Naprostý nedostatek politické vůle pohnat k odpovědnosti viníky zabíjení civilistů, kterých během konfliktu zahynulo až tisíc, je zradou obětí i možným návodem na budoucí beztrestná krveprolití," říká Malcolm Smart, ředitel programu AI pro Blízký východ a severní Afriku.Předpojatost a dvojí měřítka orgánů OSN, včetně Rady bezpečnosti, ponechaly libanonské i izraelské oběti bez naděje na spravedlnost. Například ustavení zvláštního tribunálu pro vyšetření vraždy bývalého libanonského premiéra Rafíka Harírího přitom ukazuje, že při dostatečné vůli je šetření možné.Vyšetřování vedené v Izraeli se omezilo pouze na otázky bojové strategie a porušování mezinárodního humanitárního práva se vůbec nedotklo, v Libanonu k žádnému oficiálnímu pátrání nedošlo. Vyšetřovatelům ustaveným Radou OSN pro lidská práva byl potom dán pouze jednostranný mandát pro hledání důkazů o pochybeních izraelských sil.

Konflikt skončil, ale důsledky zůstávají

Ačkoli konflikt skončil 11. srpna 2006 příměřím, jeho dozvuky zatěžují civilní obyvatelstvo dosud. Akční koordinační centrum OSN pro odstraňování min (UN-MACC) označilo 922 míst, kde se mohou nacházet smrtící zbytky bomb a další munice, jejichž odstranění potrvá nejméně rok. Podle centra OSN od příměří do 20. června 2007 v jižním Libanonu kvůli nevybuchlé munici zemřelo 32 lidí a 210 bylo zraněno.Amnesty International vyzývá Izrael, aby dal k dispozici mapy ostřelovaných území, kde se nyní může nacházet nevybuchlá munice, a Hizballáh, aby poskytl informace o dvou izraelských vojácích, kteří jsou zadržování od 12. července 2006.