Amnesty International (AI) v nové zprávě dokumentuje systematické porušování lidských práv odborářů pracujících v kolumbijském zdravotnictví, vzdělávání, veřejné službě, zemědělství, hornictví, potravinářství, energetickém či petrochemickém průmyslu. Od ledna 1991 do prosince 2006 jich bylo podle údajů kolumbijské nevládní organizace La Escuela Nacional Sindical zabito přes 2000. Ve více než 90 % případů nebyl usvědčen žádný pachatel.„Odboráři po celé zemi dostávají jasnou zprávu: Nestěžujte si na pracovní podmínky, neusilujte o ochranu svých práv, nebo budete umlčeni. Za každou cenu,“ říká Susan Lee, ředitelka programu AI pro Ameriku. Za velkou částí útoků pravděpodobně stojí polovojenské jednotky podporované armádou a bezpečnostní složky. Zodpovědnost za zabíjení nesou také guerilly.AI apeluje i na mezinárodní společnosti působící v Kolumbii, aby uplatnily svůj vliv a přinutily kolumbijskou vládu jednat. „Tím, že kolumbijské úřady nedokáží odboráře ochránit, dávají najevo, že porušování jejich práv bude pokračovat. Mezinárodní společnosti riskují, že se kvůli své nečinnosti stanou spoluviníky,“ dodává Susan Lee.Poslední kolumbijské vlády sice zavedly mechanismy ochrany odborářů, ty jsou však stále není efektivní. Existuje například program, který odborářům poskytuje ozbrojený doprovod nebo auta s neprůstřelnou kapotou. „Podobné kroky jsou vítány, dokud ale nebudou beztrestnosti zbaveni ti, kdo bezpráví páchají, budou útoky na odboráře pokračovat,“ říká Susan Lee.PřípadTělo Luciana Enriqua Romera Moliny bylo 11. září 2005 nalezeno se svázanýma rukama a více než 40 bodnými ranami na farmě na severovýchodě Kolumbie. Oblast je podle zpráv pod kontrolou polovojenských skupin, ačkoli měly být již dávno odzbrojeny. Luciano Romero byl vůdcem jedné z poboček odborové organizace SINALTRAINAL a od roku 2002 byl terčem nejrůznějších výhrůžek. Společnost Nestlé-CICOLAC, která Romera zaměstnávala, informovala AI, že požádala úřady o podrobné vyšetření smrti Luciana Romera, Amnesty International ale v případu žádný podstatný vývoj neznamenala. Situace v zemiSituace v Kolumbii je poznamenána čtyřicet let trvajícím vnitřním konfliktem, v jehož rámci dochází k porušování lidských práv, zejména sexuálnímu násilí, nucenému vysidlování, únosům a vraždám. Polovojenské skupiny, které na území země operují jsou pozůstatkem legální domobrany vytvořené v 70. a 80. letech. Od nástupu prezidenta Uribeho v roce 2002 probíhá kontroverzní demobilizace ozbrojených skupin, některé milice dosud však zbraně nesložily.V kolumbijských odborových organizacích je registrováno asi 831 000 dělníků. Zájem o vstup do odborů podle organizace La Escuela Nacional Sindical od roku 1996 stoupá, přestože odboroví předáci jsou tradičními oběťmi výhružek, násilných útoků a vražd. La Escuela Nacional Sindical zdokumentovala mezi lednem 1991 a prosincem 2006 2245 vražd, 138 „zmizení“ odborářů a 3400 případů vyhrožování. Navzdory tomu, že měly být už dávno odzbrojeny, stojí za většinu případů polovojenské skupiny a bezpečnostní služby v některých případech podporované armádou. Vražd se v menší míře dopuštějí guerillové skupiny.Plné znění zprávy v anglickém jazyce naleznete zde.