Trest smrti ve světě 2006: zaznamenáno 1.591 poprav
Článek
Svoboda slova a vězni svědomí publikován 7.5.2007
Amnesty International (AI) dnes v Římě zveřejnila výroční statistiky vykonaných trestů smrti ve světě. Při té příležitosti vyzvala k celosvětovému zrušení tohoto krutého trestu. V roce 2006 AI zdokumentovala 1.591 poprav provedených ve 25 státech. To představuje pokles oproti předchozímu roku, kdy bylo zaznamenáno 2.148 případů. Údaj je však stejně jako v minulých letech jen neúplný, některé země dosud odmítají informace o vykonaných trestech smrti zveřejňovat. 1
Stále více zemí však od nejvyššího trestu ustupuje. „Za 91 procent všech poprav je zodpovědná pouhá šestice zemí – Írán, Irák, Súdán, Pákistán, USA a Čína. Tito zatvrzelí vykonavatelé poprav se nacházejí v izolaci a stojí stranou globálních trendů," uvedla generální tajemnice AI Irene Khan.
Zemí s nejvyšším počtem poprav je již tradičně Čína, v které AI zaznamenala přes 1.000 popravených. Údaje o nejvyšším trestu jsou však státním tajemstvím a skutečný počet se může pohybovat okolo čísla 8.000. Pozitivním krokem je, že od ledna 2007 musí být všechny rozsudky smrti potvrzeny Nejvyšším lidovým soudem.
V Íránu dosáhl počet popravených lidí přinejmenším 177, a oproti předchozímu roku se tak zdvojnásobil. Se zdokumentovanými 82 popravami se připojil Pákistán, Súdán popravil minimálně 65 osob stejně jako Irák. V USA bylo usmrceno 53 odsouzenců.
„Počty vykonaných poprav za rok 2006 jsou neomluvitelné. Ale dokonce i představitelé dvou nejčastějších vykonavatelů poprav, Iráku a Číny, uvedli, že chtějí dosáhnout zrušení trestu smrti ve svých zemích," prohlásila Irene Khan.
AI také upozorňuje na případy, kdy byl trest udělen v nespravedlivém procesu nebo byl proveden zvlášť krutým způsobem. V květnu 2006 byli v Íránu za údajný mimomanželský styk ukamenováni muž a žena. Pro popravy jsou v této zemi vybírány kameny ne příliš velkých rozměrů, aby způsobily dlouhou a bolestivou smrt. Ukamenování proběhlo navzdory vyhlášenému moratoriu na tento způsob popravování.
I v roce 2006 byli popravováni mladiství pachatelé, ačkoli usmrcení viníka, jemuž v době spáchání trestného činu nebylo 18 let, odporuje mezinárodnímu právu. Čtyři dětští pachatelé byli v loňském roce popraveni v Íránu, jeden v Pákistánu.
V celách smrti po celém světě čeká na 20.000 lidí. Odborné studie OSN přitom prokázaly, že nejvyšší trest nemá větší preventivní dopad na míru kriminality než hrozba doživotního vězení. „Dokud bude udělován trest smrti, bude existovat riziko justičních vražd. Jen v loňském roce byla prokázána nevina 3 lidí odsouzených na smrt, v USA bylo od roku 1973 z cely smrti propuštěno 123 osob," upozornila AI.
V roce 2006 trest smrti vykonaly tyto země:
Bahrajn, Bangladéš, Botswana, Čína, Egypt, Rovníková Guinea, Indonésie, Írán, Irák, Japonsko, Jordánsko, Severní Korea, Kuvajt, Malajsie, Mongolsko, Pákistán, Saúdská Arábie, Singapur, Somálsko, Súdán, Sýrie, Uganda, USA, Vietnam, Jemen.
V období od roku 2000 jsou na světě popravy prováděny těmito způsoby:
Setnutí hlavy (Saúdská Arábie, Irák) Elektrické křeslo (USA)
Oběšení (Egypt, Írán, Japonsko, Jordánsko, Pákistán, Singapur a další)
Smrtící injekce (Čína, Guatemala, Filipíny, Thajsko, USA)
Zastřelení (Bělorusko, Čína, Somálsko, Tchaj-wan, Uzbekistán, Vietnam a další)
Ukamenování (Afghánistán, Írán)
Ubodání (Somálsko)
-----
Další informace
Dvě třetiny všech zemí světa zcela vymazaly trest smrti ze svého právního systému nebo alespoň prakticky ustoupily od jeho užívání. 69 zemí trest smrti zachovává, ale počet těch, které odsouzené skutečně popravují, každý rok klesá
- 88 zemí zrušilo trest smrti za všechny zločiny
- 11 zemí zrušilo trest smrti za všechny zločiny kromě výjimečných případů
- 29 zemí má trest smrti ve svém právním řádu, v posledních 10 letech v nich však neproběhla žádná poprava
Více než 45 zemí zrušilo trest smrti za všechny zločiny po roce 1990. Jsou mezi nimi státy Afriky (naposledy např. Pobřeží Slonoviny, Libérie), Severní i Jižní Ameriky (Kanada, Mexiko, Paraguay), Asie a Pacifiku (Bhútán, Samoa, Filipíny), Evropy a Jižního Kavkazu (Arménie, Bosna a Hercegovina, Kypr, Černá Hora a Turecko).
Špička ledovce
Během roku 2006 bylo v 25 zemích popraveno přinejmenším 1591 a dalších 3861 jich bylo v 55 státech k trestu smrti odsouzeno. Tato čísla odrážejí pouze případy prověřené Amnesty International, skutečné počty jsou s největší pravděpodobností podstatně vyšší.
V minulém roce se 91 procent všech poprav proběhlo v 6 státech – Číně, Iránu, Iráku, Súdánu, Pákistánu a USA. Írán popravil minimálně 177 lidí, Pákistán 82, Irák a Sudán každý přinejmenším 65. 53 lidí bylo popraveno ve 12 státech USA. Na základě veřejně dostupných údajů se počet poprav provedených v Číně odhaduje na 1010, ohlášené případy jsou však jen špičkou ledovce. Důvěryhodné zdroje uvádějí, že skutečný počet popravených dosahuje 7, 5 až 8 tisíc. Úplné oficiální statistiky jsou dosud státním tajemstvím.
Počet lidí čekajících na vykonání rozsudku je těžké odhadnout, lze předpokládat, že v roce 2006 bylo se pohybuje mezi 19 185 a 24 646. Odhad se zakládá na informacích od lidskoprávních organizací, zprávách médií a dostupných oficiálních prohlášeních.
Trest smrti po mladistvé
Mezinárodní úmluvy o lidských právech zakazují popravu kohokoli, kdo byl v době spáchání zločinu mladší než 18 let. Mezinárodní úmluva o občanských a politických právech, Americká úmluva o lidských právech i Úmluva o právech dítěte trest smrti pro nezletilé zcela vylučují.
Více než 100 zemí, jejichž právní řád stále pracuje s trestem smrti, vyjímá z působnosti nejvyššího trestu ty, jimž v době spáchání přečinu nedosáhli plnoletosti. Malé množství států přesto stále umožňuje popravy nezletilých. V roce 2006 byly v Iránu popraveni 4, v Pákistánu 1 mladistvý.
Od roku 1990 došlo k popravě mladistvých v 9 státech: Číně, Demokratické republice Kongo, Íránu, Nigérii, Pákistánu, Saudské Arábii, Súdánu, USA a Jemenu. Čína, Pákistán a Jemen posunuly v poslední době minimální hranici na 18 let. Spojené státy a Jemen popravily dohromady více dětí než ostatních sedm států, dokud americký nejvyšší soud v březnu 2005 popravy nezletilých nezakázal. Írán překonal „rekord" USA v počtu popravených mladistvých, který od roku 1990 dosáhl 19.
Trest smrti jako prevence?
Vědecké studie nedokázaly najít argumenty podporující názor, že trest smrti působí jako prevence účinněji než jiné typy trestů. Nejnovější výzkum zaměřený na vztah trestu smrti počtu spáchaných vražd iniciovaný OSN z roku 1998 a aktualizovaný v roce 2002 uvádí: „není rozumné přistoupit na hypotézu, že trest smrti předchází vraždám výrazně více než například trest doživotního vězení." (Hood, Roger: The Death Penalty: A World-wide Perspective, Oxford Clarendon Press, third edition, 2002, page 230)
Údaje o kriminalitě ze zemí, které od trestu smrti ustoupily, vyvrací i obavu, že zrušení trestu smrti vede k nárůstu trestné činnosti. Například v Kanadě dosáhla kriminalita vrcholu v roce 1975 – rok před zrušením trestu smrti za vraždu – kdy na 100 000 obyvatel připadalo 3,09 vraždy. Do roku 1980 se tato míra snížila na 2,41 a dále klesala až na 1,73 v roce 2003.
Justiční vraždy
Od roku 1973 bylo jen ve Spojených státech z cel smrti propuštěno 123 vězňů, když se objevily důkazy prokazující jejich nevinu. V roce 2004 došlo k šesti podobných případům, dvěma v roce 2005 a jednomu v roce 2006. „Rekordmanem" je stát Florida, který osvobodil celkem 22 vězňů odsouzených k smrti.
Problém justičních omylů se však neomezuje jen na USA. V roce 2006 byl v Tanzánii z cely smrti propuštěn Hassan Mohamed Mtepeka. V roce 2004 byl k nejvyššímu trestu odsouzen za znásilnění a vraždu své nevlastní dcery, odvolací soud rozhodl, že usvědčující důkazy neprokazovaly dostatečně jeho vinu.
Dokud bude existovat trest smrti, bude existovat nebezpečí poprav nevinných
Aktuální petice
Letošní Nobelovu cenu za mír získal vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki. Pomožme mu na svobodu!
Dne 14. července 2021 běloruská policie provedla razii v sídlech několika nevládních organizací a domech jejich čelních představitelů. Terčem policejních prohlídek byla i lidskoprávní organizace Vjasna, která monitoruje politické vězně v zemi a poskytuje jim například právní ochranu. Několik členů, mezi nimi Ales Bjaljacki, předseda a zakladatel Vjasny, právník organizace Uladzimir Labkovič, jeho partnerka Nina Labkovičová (ta byla později propuštěna) a místopředseda Vjasny, Valjantsin Stefanovič, bylo policií zatčeno a jsou ve vazbě.
Aktuální počet podpisů: 2724 Náš cíl: 3000
Další zprávy
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International