Na základě dostupných informací se AI obává, že MUDr. Uzunoglovi bylo odepřeno právo na spravedlivý proces, a to včetně práva být souzen bez zbytečného odkladu. Další nedostatky AI vidí zejména v porušení práva vyslýchat a předvolávat svědky a odepření práva na účinnou obhajobu.AI rovněž vyzývá úřady, aby provedly revizi průběhu této kauzy za účelem odhalení nedostatků v systému trestního soudnictví, které vedly k porušení práva MUDr. Uzunoglua na spravedlivý proces. „Prošetření případu by mělo zároveň sloužit jako prevence podobných selhání v budoucnosti,“ píše AI v dopise zaslaném ministru spravedlnosti ČR.MUDr. Uzunoglu také tvrdí, že byl ve vazbě vystaven fyzickému mučení, trýznění a psychickému teroru. AI proto žádá o podrobné informace, jak české úřady toto tvrzení vyšetřovaly.Další informaceMUDr. Uzunoglu byl obviněn z mučení, přípravy trojnásobné vraždy, nedovoleného ozbrojování a podvodů v obchodní činnosti. Několik svědků, včetně zástupců farmaceutické společnosti Boots a turecké kosmetické společnosti Vepa, stejně jako občanů ČR, potvrdilo MUDr. Uzunoglovi alibi na čas, kdy mělo dojít k mučení. Část obvinění proti Uzunoglovi byla stažena v letech 1995 a 1998. V září 2003 rozhodl Obvodní soud pro Prahu 4 zastavit trestní stíhání podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod vzhledem k tomu, že tento proces trval nepřiměřeně dlouho. Uzunoglu však proti rozhodnutí podal stížnost, neboť chtěl dosáhnout úplného stažení obvinění.Hlavní slyšení bylo zahájeno v roce 2004. Jeho průběh byl velmi protahován, neboť Otan Göksel, údajná oběť a zároveň svědek případu, se nedostavoval k soudu a policie nedokázala jeho přítomnost zajistit. Konečně, na podzim 2006, Otan Göksel u soudního slyšení uvedl, že Uzunoglu “ho nemučil, ani mučit nemohl, protože nebyl přítomen průběhu mučení.“V průběhu procesu MUDr. Uzunoglovi poskytoval podporu Český helsinský výbor, a to od samého začátku případu v roce 1994. Rovněž Nadace Charty 77 a její prezident František Janouch, stejně jako další osobnosti, vyjadřovaly Uzunoglovi podporu a dávaly najevo obavy z nezákonného průběhu procesu.Mezinárodní standardy pro spravedlivý proces vyžadují, aby obviněná osoba byla souzena bez zbytečných průtahů. Toto právo je zakotveno v článku 14 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Článek 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod vyžaduje, aby soud záležitost projednal v přiměřené lhůtě. Pokud soudy nedokáží zajistit postup procesu z důvodu jeho zanedbání nebo pokud vyšetřování a proces stagnuje či pokud dokončení konkrétních opatření zabírá nepřiměřeně dlouho času, tento čas je považován za nepřiměřený. Podobně, pokud systém trestního soudnictví brání odpovídajícímu průběhu soudních procesů, může dojít k porušení práva na spravedlivý proces.