"Viděli jsme, co rasismus v Evropě způsobil v minulosti, máme tedy historickou odpovědnost řešit tento problém jako naprostou prioritu," uvedl ředitel Kanceláře AI pro Evropskou unii Dick Oosting.

AI dokumentuje případy diskriminace cizinců a etnických menšin v Evropě. Ve Francii a Británii se muslimské komunity stávají terčem nenávistných útoků, v Řecku, Španělsku a Itálii jsou upírána práva žadatelům o azyl a imigrantům, některé středoevropské státy porušují ekonomická, sociální a kulturní práva Romů. K diskriminaci určitých skupin dochází také v rámci boje proti teroru nebo tzv. nezákonné migraci.

AI vítá iniciativy, jako je Evropský rok rovných příležitostí, nemůže ale zavírat oči před rozporem, který panuje mezi politickými sliby a skutečností. Pouze necelá polovina členských zemí EU implementovala národní plány boje proti rasismu. Podobně jen menšina států ratifikovala Protokol umožňující řešit případy diskriminace u Evropského soudu pro lidská práva.

Diskriminace zůstává vážným problémem také v České republice

Především romská komunita čelí bariérám v možnostech získat zaměstnání nebo odpovídající bydlení. "Jedním z nejpalčivějších problémů je ale nerovný přístup romských dětí ke vzdělání," upozornil ředitel české pobočky AI Zdeněk Rudolský.

Česká republika navíc nepřijala tzv. antidiskriminační zákon, jehož návrh na jaře 2006 zamítla Poslanecká sněmovna. "K přijetí normy, která by zaručila rovné postavení všem bez ohledu na rasu, pohlaví, věk nebo sexuální orientaci, se Česká republika zavázala při vstupu do EU," dodává Zdeněk Rudolský.

ČR dosud neratifikovala ani Protokol číslo 12. k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv, který usiluje o eliminování diskriminace. Evropský komisař pro lidská práva Álvaro Gil-Robles vyjádřil při své loňské návštěvě Prahy nad tímto stavem politování.