Počet poprav v Iráku vzrůstá – nejde jen o Saddáma
Článek
Svoboda slova a vězni svědomí publikován 16.1.2007
Amnesty International (AI) odsoudila popravy, ke kterým tento týden došlo v Iráku. Trest smrti byl vykonán na nevlastním bratru Saddáma Husajna a bývalém šéfovi irácké tajné služby Barzánu Tikrítím. Popraven oběšením byl také bývalý předseda revolučního tribunálu Avád Ahmad Bandár.
AI považuje trest smrti za krutý a nehumánní čin, který je v rozporu s právem na život. Obyvatelé Iráku navíc ztrácí příležitost pohnat tyto muže k odpovědnosti také za další vážné zločiny, které byly spáchány v době vlády Saddáma Husajna.
Oba muži byli popraveni v pondělí 15. ledna 2007. K trestu smrti byli odsouzeni současně s bývalým prezidentem Saddámem Husajnem dne 5. listopadu 2006 v procesu, který měl řadu nedostatků. Rozsudek poté potvrdil odvolací soud.
„Saddám Husajn a jeho spolupracovníci by se měli zpovídat ze všech hrozivých zločinů proti lidským právům, ke kterým došlo za doby Husajnovy vlády. Mělo se tak však stát v rámci spravedlivého procesu, který by neskončil popravováním,“ uvedl Malcolm Smart, ředitel programu AI pro Blízký východ a severní Afriku.
Soud s bývalým iráckým diktátorem a jeho spolupracovníky nesplňoval standardy pro spravedlivý proces. Nezávislost a nestrannost soudu narušovaly politické zásahy. Ty přiměly prvního předsedu soudu k rezignaci a blokovaly zvolení nového. Soud rovněž nedokázal přijmout dostatečná opatření k zajištění ochrany svědků a právníků obhajoby, z nichž tři byli zavražděni. Saddám Husajn měl navíc první rok svého věznění odepřen přístup k právníkovi. Stížnosti jeho právních zástupců, které se týkaly procesních záležitostí, nebyly adekvátně řešeny. Odvolací řízení pak bylo poznamenáno uspěchaností a nedokázalo napravit nedostatky, ke kterým došlo v průběhu soudu.
Od znovuzavedení trestu smrti v Iráku v srpnu 2004 došlo k výraznému nárůstu počtu vykonaných poprav. V roce 2006 bylo popraveno nejméně 65 osob, mnohé z nich neměly příležitost hájit se před spravedlivým soudem. AI se obává, že irácká společnost se vrací zpět do časů, kdy popravování nebylo ničím neobvyklým.
Aktuální petice
Letošní Nobelovu cenu za mír získal vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki. Pomožme mu na svobodu!
Dne 14. července 2021 běloruská policie provedla razii v sídlech několika nevládních organizací a domech jejich čelních představitelů. Terčem policejních prohlídek byla i lidskoprávní organizace Vjasna, která monitoruje politické vězně v zemi a poskytuje jim například právní ochranu. Několik členů, mezi nimi Ales Bjaljacki, předseda a zakladatel Vjasny, právník organizace Uladzimir Labkovič, jeho partnerka Nina Labkovičová (ta byla později propuštěna) a místopředseda Vjasny, Valjantsin Stefanovič, bylo policií zatčeno a jsou ve vazbě.
Aktuální počet podpisů: 2736 Náš cíl: 3000
Další zprávy
© Jehad Alshrafi/Anadolu via Getty Images
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International