Po příjezdu do cizí země se mnozí migranti setkají se zneužíváním a necitlivým nakládáním. Bezcitní převaděči, zaměstnavatelé a lhostejné úřady patří mezi nejčastější pachatele příkoří.

Migranti, kteří žijí v zemi nelegálně, se obávají dovolávat zákonné ochrany. Často nemají přístup k dostatečné lékařské péči, jsou odsouzeni přežívat v otřesných a nedůstojných podmínkách.

Zvýšenému riziku zneužití jsou vystaveny ženy, které tvoří téměř polovinu migrantů. Cesta za radostnější budoucností pro ně často končí v nevěstinci nebo na ulici. V obdobně těžké situaci se nacházejí děti a mladiství.

V médiích i z úst politiků často slýcháme, že migranti přinášejí zločinnost, mají představovat ekonomickou zátěž nebo bezpečnostní hrozbu. Mlčí se však o tom, že ekonomika řady zemí je na migrantech přímo závislá. Lidé cestující za prací totiž často pracují v nevyhovujících podmínkách, vykonávají neatraktivní nebo dokonce nebezpečnou práci. A to s nízkými požadavky na mzdu a bez jakýchkoli dalších nároků.

Migrace za prací pohání ekonomiku
Práce migrantů, ať již za hranicemi své země pracují legálně či nelegálně, je zatím nedoceněná. Přitom pohání významnou část globální ekonomiky. Podobně jako přínosy pracovní migrace zůstávají mimo pozornost také lidská práva migrantů.

Postavení lidí migrujících za prací zlepší také boj proti neodůvodněnému strachu a odporu vůči lidem přicházejícím z cizích zemí, které přiživují zavádějící informace o nich.

AI vypracovala publikaci, která poskytuje přehled o tomto tématu. Přináší také konkrétní návrhy k ochraně práv migrantů, které jsou určené vládám. Mezi potřebné kroky patří mimo jiné ratifikace mezinárodních dokumentů, které chrání práva migrantů, a jejich a uplatňování.

Političtí vůdci ani veřejnost si doposud příliš neuvědomují, že lidé, kteří do jejich země přicestovali s cílem najít zde práci (tedy ekonomičtí migranti), zasluhují důstojné zacházení a slušné životní podmínky.