Tato spolupráce neukládá zúčastněným státům povinnost respektovat práva uprchlíků a migrantů. Mezi příjemci pomoci by navíc měly být i země, které mají v ochraně lidských práv vážné nedostatky. Snad nejrizikovější z nich je Libye.

AI chápe potřebu regulovat migrační toky směřující na území Evropy, rozhodně ale odmítá přístup, který může uprchlíky a migranty vážně ohrozit.

„EU tímto záměrem dává spolupracujícím zemím najevo, že mohou počítat s přimhouřením očí nad svým jednáním. Je to další případ, kdy slova o vyváženém řešení otázky migrace neodpovídají činům,“ prohlásil Dick Oosting, ředitel bruselské kanceláře AI.

AI také poukazuje na nedostatek informací o lidech, kteří byli po příchodu do EU posláni zpět. Nevládní organizace přitom evidují případy, kdy byli tito lidé po návratu domů pronásledováni. Některé případy měly dokonce skončit smrtí migrantů.

„Veškeré úsilí vynakládáme na poslání uprchlíků zpět za hranice Evropy, nikdo se však nezajímá o jejich osud po návratu do země původu. EU by měla sledovat další pohyb odmítnutých lidí - pomůže tak předejít bezpráví,“ dodal Oosting.