Je zřejmé, že takový postup chudobu jen prohlubuje a produkuje navíc velké množství bezdomovců, o které se dále již nikdo nezajímá.

Lidé jsou často vystěhováni bez předchozího oznámení; ze dne na den přijdou o majetek a ocitnou na ulici. Mají komplikovaný přístup k čisté vodě, s velkými obtížemi obstarávají dostatečnou potravu, žijí ve špatných hygienických podmínkách, nemají šanci najít zaměstnání nebo získat vzdělání. V minulosti mohli lidé bez domova využívat přírodní zdroje, což je vzhledem k prohlubujícím se ekologickým problémům v mnoha oblastech již nemožné.

Amnesty International (AI) zdokumentovala případy násilného vyhánění lidí v zemích napříč Afrikou, včetně Nigérie, Zimbabwe a Rovníkové Guineji. Jednotlivé zásahy jsou mnohdy doprovázené svévolným zatýkáním, násilnostmi, sexuálními útoky a v některých případech i zabíjením lidí, kteří nechtějí svůj příbytek opustit.

3 miliony bezdomovců od roku 2000

V důsledku vlekoucího se konfliktu v Súdánu zůstávají v této zemi bez domova více než 4 milony lidí. Z rozhodnutí vlády byly navíc tisíce lidí vyhnány z provizorních táborů rozmístěných poblíž hlavního města Chartúmu. Ti se nyní se snaží přežívat v pouštních oblastech a dalších částech země, které nejsou vhodné k bydlení. V srpnu 2006 bylo z tábora Dar Assalaam násilně vyháno přes 12.000 mužů, žen a dětí.

Vláda v Nigérii nařídila vystěhovat již zhruba 2 miliony lidí. Tento údaj je pouze přibližný, přesný počet lidí bez domova v této zemi není možné zjistit.

Vláda Zimbabwe při rozsáhlé likvidaci slumů připravila o domov okolo 700.000 lidí. Někteří se přestěhovali ke svým příbuzným, ale většina se nemá kam uchýlit.

Od roku 2005 bylo ze zalesněných částí Keni násilně vystěhováno na 70.000 lidí; dalších 20.000 lidí bylo v posledních šesti letech vystěhováno z Nairobi a okolí.

Angolská vláda od roku 2001 provedla demolice domů nejméně 6.000 rodin patřících k nejchudší vrstvě společnosti. Tito lidé ztratili prakticky veškerý majetek a přidali se k obrovské skupině afrických „bezdomovců“.

„Tato čísla jsou děsivá a jasně ukazují, že násilné vyhánění patří mezi nejrozšířenější způsob porušování lidských práv v Africe,“ uvedl Kolawole Olanijan, ředitel afrického programu AI.

Problém lidí vyhnaných z domovů je způsoben především necitelným přístupem jednotlivých vlád, ale také špatnou ekonomickou a sociální situací v mnoha afrických státech. AI proto letos v květnu vyzvala Africkou komisi k přijetí rezoluce odsuzující násilné vyhánění lidí z domovů. V současnosti ale africké vlády trestají své občany za jejich chudobu.