Rozsáhlé demolice budov, bombardování mostů, silnic, vodáren a elektráren podle všeho představují nedílnou součást izraelské vojenské strategie a nikoli „vedlejší ztráty“, ke kterým dochází při útocích na vojenské objekty.

Mezi 12. červencem a 14. srpnem 2006 provedlo izraelské letectvo na 7.000 útoků na cíle v Libanonu; dalších 2.500 bombových útoků uskutečnilo námořnictvo. Akce si podle odhadů vyžádaly 1.183 lidských životů, zhruba třetinu z nich tvoří děti. Některá těla stále leží pod troskami bombardovaných domů, protože pracovníci Červeného kříže a záchranáři neměli kvůli neustálým útokům přístup do zasažených oblastí. Přes 4.000 Libanonců utrpělo zranění, čtvrtina obyvatel země musela opustit své domovy. Podle odhadů libanonské vlády bylo zcela nebo částečně zničeno 31 významných míst jako jsou letiště, přístavy, elektrárny.

„Tvrzení Izraele, že útoky na infrastrukturu jsou v souladu s právem, je bezpochyby mylné. Naše zpráva dokumentuje mnoho válečných zločinů, včetně nerozlišujících a nepřiměřených útoků. Šetření ukazuje, že rozsáhlé destrukce elektráren, vodovodních sítí i dopravní infrastruktury, byly záměrné a byly součástí vojenské strategie,“ uvedla Kate Gilmorová, zástupkyně generální tajemnice AI.

Také některé výroky představitelů izraelské armády naznačují, že ničení civilních cílů bylo plánované a mělo oslabit podporu hnutí Hizballáh u libanonské vlády i mezi Libanonci.

AI požaduje, aby OSN vyšetřovalo porušování mezinárodního humanitárního práva, kterého se v průběhu konfliktu jednotky Izraele i Hizballáhu dopustily.