Izrael záměrně útočil na civilní cíle v Libanonu
Článek
publikován 23.8.2006
Síly Izraele i hnutí Hammás v průběhu ozbrojeného konfliktu hrubě porušovaly mezinárodní humanitární právo. Amnesty International (AI) dnes informuje o závěrech šetření, které se věnuje ničení civilní infrastruktury v Libanonu.
Rozsáhlé demolice budov, bombardování mostů, silnic, vodáren a elektráren podle všeho představují nedílnou součást izraelské vojenské strategie a nikoli „vedlejší ztráty“, ke kterým dochází při útocích na vojenské objekty.
Mezi 12. červencem a 14. srpnem 2006 provedlo izraelské letectvo na 7.000 útoků na cíle v Libanonu; dalších 2.500 bombových útoků uskutečnilo námořnictvo. Akce si podle odhadů vyžádaly 1.183 lidských životů, zhruba třetinu z nich tvoří děti. Některá těla stále leží pod troskami bombardovaných domů, protože pracovníci Červeného kříže a záchranáři neměli kvůli neustálým útokům přístup do zasažených oblastí. Přes 4.000 Libanonců utrpělo zranění, čtvrtina obyvatel země musela opustit své domovy. Podle odhadů libanonské vlády bylo zcela nebo částečně zničeno 31 významných míst jako jsou letiště, přístavy, elektrárny.
„Tvrzení Izraele, že útoky na infrastrukturu jsou v souladu s právem, je bezpochyby mylné. Naše zpráva dokumentuje mnoho válečných zločinů, včetně nerozlišujících a nepřiměřených útoků. Šetření ukazuje, že rozsáhlé destrukce elektráren, vodovodních sítí i dopravní infrastruktury, byly záměrné a byly součástí vojenské strategie,“ uvedla Kate Gilmorová, zástupkyně generální tajemnice AI.
Také některé výroky představitelů izraelské armády naznačují, že ničení civilních cílů bylo plánované a mělo oslabit podporu hnutí Hizballáh u libanonské vlády i mezi Libanonci.
AI požaduje, aby OSN vyšetřovalo porušování mezinárodního humanitárního práva, kterého se v průběhu konfliktu jednotky Izraele i Hizballáhu dopustily.
Aktuální petice
Její sourozence tajně popravili, ona je už dvanáct let ve vězení. Pomůžete?
Íránka Maryam Akbari Monfaredová je již téměř dvanáct let nespravedlivě vězněna pouze kvůli svému kontaktu s příbuznými v zahraničí, již jsou členy exilové opoziční organizace Lidoví mudžahedínové. Dne 10. března 2021 byla převezena z věznice Evin v Teheránu do věznice v provincii Semnan, vzdálené přes 200 km od její rodiny, což je v rozporu jak s mezinárodním, tak íránským právem. Od června 2021 ji ve vězení nesmí rodina navštěvovat.
Aktuální počet podpisů: 2921 Náš cíl: 3000
Další zprávy
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International