„Čína označuje svůj přístup k udělování licencí na vývoz zbraní jako „obezřetný a zodpovědný“, realita je však zcela odlišná. Čína je jediným z vůdčích exportérů zbraní, který nepodepsal žádné multilaterální dohody bránící vývozu zbraní do zemí porušujících lidská práva,“ řekla Helen Hughesová, výzkumnice AI v oblasti kontroly zbraní.

Podle odhadů dosahuje vývoz zbraní z Číny hodnoty vyšší než 1 miliarda dolarů ročně a často zahrnuje výměnu zbraní za suroviny, které země potřebuje ke svému rapidnímu ekonomickému rozvoji. Obchody jsou ale utajovány a Peking nezveřejňuje žádné informace o vývozu zbraní. Za posledních osm let ani jednou neposkytl údaje do Registru konvenčních zbraní OSN.

Mezi případy velmi rizikových dodávek zbraní patří:

- Více než 200 kusů čínských armádních vozidel – vybavených americkými dieselovými motory Cummins – bylo v srpnu 2005 dodáno do Súdánu, i přes embargo USA uvalené na obě země a přes fakt, že podobné typy vozidel sloužily při zabíjení a únosech civilistů v Dárfúru.

- Pravidelné vojenské dodávky do Myanmaru, včetně dodávky 400 armádních vozidel pro barmskou armádu v srpnu 2005, přestože se její příslušníci podílejí na mučení, zabíjení a násilném vyhánění stovek tisíc civilistů z jejich domovů.

- Vojenské dodávky nepálským ozbrojeným složkám v roce 2005 a na počátku roku 2006, kdy byly zapojeny do brutální represe tisíců demonstrantů.

„Je nejvyšší čas, aby si Čína, jako přední vývozce zbraní a stálý člen Rady bezpečnosti OSN, vzpomněla na své závazky vyplývající z mezinárodního práva. Musí zavést efektivní zákony zamezující dodávkám zbraní, které by mohly být použity k porušování lidských práv,“ uvedla Helen Hughesová.

Mezinárodní společenství musí posílit aplikaci zbraňového embarga na Čínu až do doby, kdy čínské úřady přestanou dodávat zbraně pachatelům bezpráví.