„Vlády, kolektivně i jako jednotlivci, paralyzovaly chod mezinárodních institucí, utrácely veřejné zdroje ve snaze zajistit vlastní bezpečnost a pod záminkou „války proti teroru“ zavíraly oči nad masovým porušováním lidských práv. Svět za to draze zaplatil nabouráním základních principů a obrovskou škodou na životech a živobytí obyčejných lidí,“ uvedla Irene Khan. V rámci boje proti terorismu začaly i světové demokracie podkopávat principy mezinárodního práva. Ukázalo se, v jakém rozsahu byly vlivné státy zapojeny do porušování absolutního zákazu mučení a špatného zacházení, čímž zpochybnily svou autoritu při prosazování spravedlnosti. Jedno odhalení stíhalo druhé a vzrůstalo podezření o zapojení evropských vlád do nezákonného jednání USA při „vývozu mučení“ do zemí jako Egypt, Jordánsko, Maroko, Saúdská Arábie a Sýrie. „OSN a Africká Unie projevily lhostejnost a neschopnost jednat, když nedokázaly účinně zakročit v súdánském Dárfúru,“ uvedla Irene Khan na adresu konfliktu, který stál tisíce životů a miliony lidí připravil o domov. Bojující strany však i nadále páchají válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Irák se v roce 2005 propadl do víru náboženských násilností. Irene Khan varuje: „Nejvyšší daň za to, že mocné země nejsou ochotny přepracovat a přehodnotit své strategie, platí chudí a bezmocní – v tomto případě jsou to obyčejné irácké ženy, muži a děti.“ Izrael a okupovaná území se v roce 2005 ocitl stranou zájmu světa, což prohloubilo strádání a zoufalou situaci Palestinců a nejistotu Izraelců. Brutalita a intenzita útoků ozbrojených skupin v roce 2005 dosáhla nové úrovně a vyžádala si krutou daň na lidských životech. „Teroristické činy ozbrojených skupin jsou neomluvitelné a nepřijatelné. Je třeba postavit jejich pachatele před spravedlnost – to znamená před spravedlivé soudy. Odpovědí na terorismus nesmí být mučení nebo utajované věznění. Bohužel, sílící brutalita útoků ve světě v uplynulém roce nám hořce připomíná, že ve „válce proti teroru“ selháváme, a pokud lidská práva a lidskou bezpečnost podřídíme dílčím bezpečnostním zájmům jednotlivých států, prohrajeme zcela,“ uvedla Irene Khan. „Absolutně odsuzujeme teroristické útoky proti civilistům, ale stejně tak bojujeme proti tvrzení vlád, že s terorismem můžeme bojovat za pomoci mučení. Taková tvrzení jsou matoucí, nebezpečná a špatná – oheň také neuhasíte tím, že do něj budete přilívat olej,“ dodala Irene Khan. Naděje se potýkala se zoufalstvím V uplynulém roce došlo k silné mobilizaci občanské společnosti k boji s chudobou a k boji za ekonomická a sociální práva. Summit OSN, který hodnotil plnění rozvojových cílů milénia, ale ukázal deprimující neschopnost vlád podniknout skutečné kroky k plnění slibů. Důležitý pokrok nastal ve vymáhání spravedlnosti – Mezinárodní trestní soud vydal první rozsudek za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny v Ugandě. Někdejší imunita bývalých vládců Latinské Ameriky – Augusta Pinocheta a Alberta Fujimoriho byla prolomena. Vlády se musely zodpovídat před soudními dvory a před veřejnými institucemi. Nejvyšší soud ve Velké Británii zamítl záměr vlády povolit důkazy získané za pomoci mučení. Rada Evropy a Evropský parlament zahájily vyšetřování zapojení evropských zemí do nezákonného „převozu zajatců“ pod vedením USA. I přes nesouhlas prezidenta Bushe upevnila legislativa USA zákaz mučení a nelidského zacházení, poté ale nadále zásadním způsobem omezovala práva zajatců držených na základně Guantánamo a nepovolila přezkum jejich statutu u federálních soudů. Mezinárodní nečinnost namísto akce Kritickou hrozbu pro lidská práva představují dvojí standardy, které uplatňují samotní garanti světové bezpečnosti, vlivné demokracie světa. „Když britská vláda mlčí v případě svévolného zatýkání a špatného zacházení na Guantánamu, když Spojené státy ignorují absolutní zákaz mučení, když jsou evropské vlády němé ke své spoluúčasti na „převozu zajatců“, k rasismu nebo k situaci uprchlíků, podkopávají svou morální autoritu hájit lidská práva ve světě.“ „Prázdná slova a dvojí standardy, které mocné vlády uplatňují, jsou nebezpečné, protože ochromují schopnost mezinárodního společenství řešit lidskoprávní krize v Dárfúru, Čečensku, Kolumbii, Afghánistánu, Íránu, Uzbekistánu, v Severní Koreji a jinde. Naopak umožňují pachatelům bezpráví v těchto zemích beztrestně jednat.“ Činnost Spojených národů byla ochromena neochotou některých členů Rady bezpečnosti razantně zasáhnout proti bezpráví. „OSN se v roce, kdy strávila mnoho času jednáním o reformách a o členech svých nejdůležitějších institucí, nedokázala otevřeně postavit ke dvěma klíčovým členům – k Číně a Rusku, kteří soustavně podřizují lidská práva vlastním úzkým politickým a ekonomickým cílům. „Vlády hrají s lidskými právy nebezpečnou hru. V důsledku toho všichni můžeme vidět dlouhou řadu nekončících konfliktů a sílící porušování lidských práv.“ V součaném světě existuje řada hrozeb - útoky ozbrojených a teroristických skupin, vstůstající nestabilita na Blízkém východě, zesilující odcizení muslimských komunit a zapomenuté krize v Africe i jinde. AI přesto věří, že nečinnost se promění v zodpovědné jednání. Klíčové cíle AI pro rok 2006: OSN a Africká Unie musí řešit konflikt v Dárfúru OSN musí zahájit jednání o mezinárodní Smlouvě o obchodu se zbraněmi, která přinese kontrolu obchodu s konvenčními zbraněmi Administrativa USA musí uzavřít věznici Guantánamo a odtajnit jména a místo pobytu všech zajatců „války proti teroru“ Rada OSN pro lidská práva musí stejnou měrou vyžadovat dodržování lidských práv od všech vlád „Politická a morální odpovědnost vlád bude stále více posuzována na základě jejich postoje k lidským právům doma i v zahraničí. Více než kdy dříve svět potřebuje, aby silné a vlivné země – stálí členové Rady Bezpečnosti i ti, kteří o členství usilují – jednaly zodpovědně a s respektem k lidským právům,“ říká Irene Khan.