AI ve zprávě nazvané „Ruská federace: Rasové násilí je mimo kontrolu“ popisuje případy útoků, z nichž některé skončily smrtí. Násilí směřuje především proti zahraničním studentům, žadatelům o azyl a uprchlíkům z Afriky, Asie, oblasti Středního Východu a z Jižní Ameriky, ale také proti příslušníkům židovské komunity a Romům. AI poukazuje na selhání úřadů, které nedokáží zajistit prevenci rasově motivovaných útoků, ani efektivně vyšetřovat pachatele.„Nepovažují nás za lidi. Jako kdybychom nepatřili do tohoto státu“. výpověď muže z romské osady poblíž Petrohradu Podle ruského informačního centra Sova bylo v loňském roce z rasových důvodů zabito 28 osob a 366 napadeno. Skutečný rozsah útoků je však jistě větší, protože mnoho rasově motivovaných trestných činů oběti vůbec nenahlásí nebo je policisté nezaevidují. Častá je jejich klasifikace jako „výtržnictví“. Pachatelé rasových zločinů jsou často členy dobře organizovaných skupin, které prosazují rasistickou, neo-fašistickou a násilnou ideologii. Podle oficiálních čísel působí v Rusku zhruba 150 „extremistických skupin“, které mají dohromady přes 5.000 členů. Podle nevládních organizací se však skutečný počet extremistů pohybuje okolo 50.000. „Násilné útoky patří mezi nejviditelnější projev netolerance a xenofobie, která je v mnoha částech ruské společnosti hluboce zakořeněná. Ale zavírání očí nad nenávistnými zločiny podporuje růst extrémní xenofobie a neo-nacimu v zemi,“ uvedla generální tajemnice AI Irene Khan. Mezi posledními obětmi rasistických útoků je např. Ainuir Bulekbaevová z Kazachstánu, která byla ubodána letos v únoru. V dubnu 2004 byl pod jedoucí metro shozen syrský student Abdul Kádir Badawí. V únoru 2004 byla ubodána devítiletá tádžická holčička Kuršeda Sultonová. Všichni tito lidé přišli o život v Petrohradě, kde jsou rasistické útoky velmi časté. Objevují se ale po celé zemi. Např. v Moskvě byl letos v březnu zavražděn sedmdesátiletý muž Afro-kubánského původu, který pracoval jako šéfkuchař.