Bezpečností složky při vyhánění lidí užívají nepřiměřenou sílu včetně bití a špatného zacházení. Konflikty, které vyhánění provázejí, několikrát vyústily v násilí. Několik případů skončilo smrtí. Amnesty International (AI) v této souvislosti vyzvala vládu Guatemaly k zastavení tohoto postupu, který umožňuje neférová a předpojatá legislativa. „Úřady si myjí ruce nad zodpovědností za porušování práv venkovanů a původních obyvatel. Přitom neváhají sahat k silovým řešením, pokud na ně naléhají bohatí vlastníci půdy,“ uvedl Javier Zuniga z AI. Nesplněné závazky mírové dohody Guatemala podepsala v roce 1996 mírovou dohodu, která ukončila 36 let násilného konfliktu. Součástí smluv je i závazek vlády řešit pozemkovou krizi a zajistit respektování práv venkovských a domorodých komunit. Dohody také poskytují rámec pro boj s chudobou venkovanů a s vyloučením potomků původních obyvatel, např. Mayů, z polického života. Doposud však nebylo v život uvedeno ani jediné z potřebných opatření. „Od nástupu prezidenta Bergera do úřadu vyhánění zesílilo a ti, kteří jsou za ně zodpovědní, ignorují jeho dopad na život venkovanů. V Guatemale přitom dochází k ničení obydlí, nedodržování zákonů a dokonce k zabíjení,“ dodává Javier Zuniga. Příběh rodin z farmy Trece Aguas Mezi případy postižených komunit patří devět desítek domorodých rodin, které žily na farmě Trece Aguas v severní části Guatemaly. Farma produkuje kávu, ale po pádu jejích cen pocítily důsledky krize nejdříve dělníci. V květnu 2004 byly jejich rodiny byly násilím vyhnány za asistence několika stovek policistů. Všichni vyhnaní lidé se na farmě narodili, stejně jako jejich rodiče a prarodiče a bydleli na pozemku celá léta. V současnosti žijí v chudobě a mají jen mizivé možnosti obživy.