„Deset let po podpisu Daytonských mírových úmluv nedokáží úřady v Bosně a Hercegovině účinně řešit porušování práv zaměstnanců,“ uvedl Omer Fisher, výzkumník AI pro Bosnu a Hercegovinu.AI v nové zprávě nazvané Bosna a Hercegovina – Za zavřenými dveřmi: etnická diskriminace v zaměstnání upozorňuje na pokračující diskriminaci zaměstnanců patřících k etnickým menšinám. Problémy se týkají například rovných příležitostí na pracovním trhu nebo neexistence kompenzací za neoprávněné propouštění.Válka mezi třemi hlavními etnickými skupinami, které žijí na území Bosny a Hercegoviny, Bosňáky (Bosenskými Muslimy), Srby a Chorvaty v letech 1992-1995 vzala životy desítkám tisíců osob. Miliony lidí byly vyhnány ze svých domovů, desítky tisíc zaměstnanců v těchto oblastech čelily diskriminaci a nespravedlivému propouštění ze zaměstnání na základě jejich etnicity. Diskriminační propouštění bylo v mnoha případech prvním krokem v agresivních kampaních a „etnických čistkách“, které spočívaly v zabíjení, násilném přemisťování a deportacích.Deset let po skončení války se ze zhruba dvou milionů násilně přemístěných osob vrátila do svých domovů polovina.„Také po návratu domů lidé často bojují s přetrvávající diskriminací, když hledají zaměstnání,“ uvedl Omer Fisher.Bez práce se lidé, kteří se navrátili do původních domovů, nemohou uživit a musí se vrátit do míst, kam byli předtím přesunuti, a nebo tam dojíždějí za prací. Jiní musejí emigrovat.Právo nebýt diskriminován a právo na práci je stanoveno v několika mezinárodních lidskoprávních úmluvách, které se Bosna a Hercegovina zavázala dodržovat. Také zákony této země zakazují diskriminaci v zaměstnání a obsahují ustanovení o poskytování kompenzací obětem nespravedlivého zacházení. Mechanismy k získání kompenzace jsou ale obvykle omezené a neúčinné.