Internetové společnosti pomáhají cenzuře
Článek
Svoboda slova a vězni svědomí publikován 26.1.2006
Cenzurovaný vyhledávač společnosti Google je jen dalším z řady případů, kdy mezinárodní internetové společnosti podlehly tlaku čínské vlády. Tento „ústupek“ významným způsobem omezuje práva na svobodu vyjadřování a na svobodný přístup k informacím v Číně.
„Ačkoli jsme si vědomi, že Google podnikl řadu kroků k zajištění přístupu čínských uživatelů k internetu, Amnesty International je velmi zneklidněna zesilujícím globálním trendem v průmyslu informačních technologií,“ prohlásila generální tajemnice AI Irene Khan na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.„Internetové společnosti, které přistupují na omezování lidských práv, jsou velmi krátkozraké.Dohody, které společnosti uzavírají s čínskou vládou, jsou v rozporu s ideou internetového průmyslu, který dle svých vlastních slov zajišťuje svobodný přístup k informacím pro všechny lidi, kdykoli a kdekoli.Společnost Microsoft v minulém roce v Číně zprovoznila portál, který znemožňuje užívání slov jako „svoboda“ autorům internetových blogů. Nedávno dokonce zrušil blog autora publikujícího na internetu pod jménem Michael An Ti, který podpořil stávku proti politicky motivované výpovědi ze zaměstnání čínského novináře.Yahoo přiznal, že čínských úřadům odtajnil informace o internetovém účtu novinaře Ši Taa. Ten byl poté odsouzen k deseti letům vězení jenom za svobodné šíření informací.Společnosti se snaží ospravedlnit své jednání nátlakem ze strany Číny. Jejich spolupráce a z ní vyplývající autocenzura však porušuje jak mezinárodní právo, tak čínskou ústavu, která chrání svobodu vyjadřování.Mezinárodní normy garantují právo na svobodu informací a svobodný tok myšlenek napříč hranicemi. Rozsah, v jakém dnes internetové společnosti prakticky bez protestu podporují nesvobodné prostředí v Číně, je nepřijatelný.„Internetová síť je prezentována jako prostor svobodného přístupu k informacím ve světě bez hranic. Na místo toho ale mnohé společnosti napomáhají represivním vládám bránit uživatelům v přístupu k informacím,“ upozorňuje Iren Khan.
Aktuální petice
Letošní Nobelovu cenu za mír získal vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki. Pomožme mu na svobodu!
Dne 14. července 2021 běloruská policie provedla razii v sídlech několika nevládních organizací a domech jejich čelních představitelů. Terčem policejních prohlídek byla i lidskoprávní organizace Vjasna, která monitoruje politické vězně v zemi a poskytuje jim například právní ochranu. Několik členů, mezi nimi Ales Bjaljacki, předseda a zakladatel Vjasny, právník organizace Uladzimir Labkovič, jeho partnerka Nina Labkovičová (ta byla později propuštěna) a místopředseda Vjasny, Valjantsin Stefanovič, bylo policií zatčeno a jsou ve vazbě.
Aktuální počet podpisů: 2724 Náš cíl: 3000
Další zprávy
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International