Letos 3. ledna byla osmnáctiletá Nazanin odsouzena k trestu smrti za vraždu poté, co přiznala vinu za ubodání jednoho z mužů, kteří se ji a její šestnáctiletou neteř pokusili znásilnit loni v březnu v parku Karadž. Tehdy bylo Nazanin sedmnáct let. Její rozsudek nyní podléhá revizi Odvolacího soudu a pokud bude schválen, musí jej ještě potvrdit Nejvyšší soud.Podle íránských novin Etemád dívka Nazanin u soudu uvedla, že ji a její neteř napadli tři muži, kteří je srazili k zemi a snažili se je znásilnit. Nazanin v sebeobraně bodla jednoho z mužů do ruky nožem, který měla při sobě. Ale poté, co je oba muži i nadále pronásledovali, bodla dalšího z mužů do hrudníku. Nazanin údajně soudu řekla: „Chtěla jsem bránit sebe a svou neteř. Nechtěla jsem toho chlapce zabít. V té chvíli jsem nevěděla, co mám dělat, protože nám nikdo nepřišel na pomoc.“ I přesto byla odsouzena k trestu smrti.Další dětská pachatelka, devatenáctiletá Delara Darabi, byla soudem ve městě Rašt odsouzena k trestu smrti za vraždu, kterou měla spáchat jako sedmnáctiletá. Darabi obvinění odmítla, ale na začátku ledna přesto rozsudek potvrdil Nejvyšší soud. Její právník se vůči rozhodnutí údajně odvolal.Podle zpravodajství zpravodajské stanice Aftab se Delara Darabi spolu s devatenáctiletým mužem Amirem Hosseinem vloupala do domu, kde chtěli krást. Při loupeži ale zabili ženu, která v domě bydlela. Darabi zpočátku přiznala vinu za vraždu, ale později přiznání stáhla zpět a uvedla, že se k činu doznala jen na požádání Amira Hosseina, aby mu pomohla uniknout popravě. Amir se domníval, že Darabi nemůže být kvůli nízkému věku odsouzena k trestu smrti. Darabi také uvedla, že byla v době vloupání pod vlivem sedativ.Írán je smluvní stranou Mezinárodní úmluvy o občanských a politických právech (ICCPR) a Úmluvy o právech dítěte (CRC). Zavázal se tak, že nepopraví nikoho kvůli zločinu, který byl spáchán předtím, než pachatel dosáhl věku osmnácti let. Přesto Amnesty International v Iránu zaznamenala 18 poprav dětských pachatelů od roku 1990. Jen v loňském roce bylo zaznamenáno nejméně osm poprav dětských pachatelů. Iránské úřady údajně již čtyři roky uvažují o schválení legislativy, která by zakazovala trest smrti pro zločiny, které byly spáchány pachateli mladšími než osmnáct let. Přesto se během posledních dvou let počet poprav dětských pachatelů zvýšil. Nedávné poznámky mluvčího íránské justice ale naznačují, že případná nová legislativa počítá se zákazem trestu smrti pro dětské pachatele jen při některých zločinech. Mluvčí také uvedl, že tzv. zločiny „qisas“ (odplata – tedy trest za vraždu) jsou soukromou záležitostí a nikoli záležitostí státu. Většina poprav dětských pachatelů v Íránu jsou právě případy „qisas“, kdy jednotlivci byli shledáni vinnými z vraždy.Komise OSN pro práva dítěte, která monitoruje zda jednotlivé státy dodržují úmluvu CRC, vyzvala Írán, aby okamžitě zastavil veškeré popravy dětských pachatelů a aby zcela zrušil trest smrti v takových případech. Philip Alston, zvláštní zpravodaj pro mimosoudní, skupinové nebo svévolné popravy při Komisi pro lidská práva OSN, 9. prosince prohlásil: „V době, kdy se prakticky všechny ostatní státy na světě jasně zřekly poprav za zločiny spáchané, když pachatelé byly stále dětmi, je přístup Íránu zcela nepřípustný… Je to zvláště překvapující nejen proto, že povinnost ustoupit od takových poprav je zcela jasná a nevyvratitelná, ale také proto, že íránská vláda sama uvedla, že s touto praktikou skoncuje.“Amnesty International žádá Írán, aby zabránil popravám Delary Darabi, Nazanin a všech ostatních dětských pachatelů. Irán by měl také vykonal nezbytné kroky k zrušení trestu smrti pro všechny dětské pachatele podle závazků, ke kterým se Írán zavázal.