Představitelé Evropské unie a Číny se setkají ve středu 8. prosince na summitu v Haagu a dle předběžných vyjádření zamýšlí EU jednat o posílení vzájemné spolupráce. Amnesty International v této souvislosti požaduje, aby se rozhovor zaměřil také na utlačování a špatné zacházení s lidskoprávními aktivisty v této zemi. "Amnesty International právě zveřejnila svá zjištění, která ukazují, že přes rostoucí počet obránců lidských práv, hrozí těmto lidem v každém okamžiku zatčení nebo uvěznění," prohlásil ředitel evropské kanceláře AI Dick Oosting. Organizace vyzývá státy EU, aby vyvinuly na Čínu nátlak k propuštění všech, kteří jsou uvěznění za vykonávání pokojných občanských aktivit, a aby stát provedl reformu svých zákonů, které tento postup umožňují.

Amnesty International dlouhodobě podporuje čínské vězně svědomí, v tomto případě se však zaměřila na situaci lidskoprávních aktivistů, to znamená lidí, kteří nenásilně podporují nebo chrání práva ostatních.V současné době v této zemi vznikají nevládní občanské organizace, které se zabývají například životním prostředím, přístupem ke zdravotnictví, vzděláváním, péčí o postižené, právy migrantů či postavením žen. Některé z těchto organizací založil samotný stát a díky tomu se v posledních dvaceti letech rozvíjí oficiální neziskový sektor. Mnohé další vznikají spontánně v reakci na konkrétní problémy, mezi které patří násilné vyhánění z domovů kvůli výstavbě rozsáhlých rozvojových projektů a také vyvlastňování soukromých pozemků bez odpovídající náhrady.

Tisíce jednotlivců i organizací usilují o ekonomická, sociální, kulturní, občanská a politická práva a požadují zastavení jejich porušování a náhradu pro poškozené. Rozvoj moderních technologií včetně internetu poskytl místním lidem nové fórum k šíření informací, současně s tím se však objevují také cenzorské zákroky čínských úřadů, které uživatele internetu postihují. Ti, kteří se rozhodnou otevřeně zapojit do lidskoprávních aktivit se vystavují nebezpečí, které může zahrnovat mučení, zadržování a zatýkání. Svévolná aplikace zákonů spolu s častými politickými zásahy do vlády práva znamená, že se tito lidé nemohou cítit bezpeční. Trestní právo ve své současné podobě slouží spíše jako politický nástroj k útlaku disentu. Podle zjištění Amnesty International je nejasně definovaný trestní zákoník, jehož znění odporuje mezinárodním standardům, používán k pacifikaci lidí, kteří se zapojili do legitimních a pokojných občanských aktivit.

V případě zatčení jsou aktivisté v některých případech vystaveni mučení a špatnému zacházení, které zůstává v čínském vězeňském systému stále velmi rozšířené, a to zejména v době předcházející vynesením rozsudku, kdy si policie bitím vynucuje přiznání zadržených. Pokračující politické zásahy nedovolují čínským občanům příliš spoléhat na spravedlnost právního a soudního systému. A tak jsou soudy s aktivisty často jen formální, rozsudek je vynesen komisí, v které kromě soudců zasedají také představitelé komunistické strany.

Nedávné právní reformy, na základě kterých se Čínská republika snaží demonstrovat své odhodlání chránit lidská práva, se doposud v praxi příliš neprojevují, neboť paralelně s nimi platí zákony, které umožňují zatýkání lidskoprávních aktivistů. Ty jsou stále aplikovány přesto, že představují jasné porušení mezinárodních norem včetně Úmluvy o občanských a politických právech, kterou Čína podepsala a vyjádřila svůj záměr ji v nejbližší době ratifikovat. Třebaže čínská ústava garantuje například právo podávat petice, podle tvrzení Čínské akademie věd ve skutečnosti často není možné tímto způsobem bojovat proti korupci a zneužívání moci ze strany státních úředníků, protože některé místní vlády používají násilné prostředky, aby signatářům zabránily v informování centrálních úřadů.

Amnesty International usiluje o to, aby se otázka bezpečnosti zástupců čínské občanské společnosti stala tématem domácích i mezinárodních rozhovorů a předkládá v této souvislosti seznam aktivistů, kteří byli uvězněni za legitimní občanské aktivity a jejichž individuálními případy by měla EU v průběhu jednání na summitu zabývat:

Abdulghani Memetemin, novinář a učitel, který psal o porušování práv příslušníků Ujghurské etnické skupinuyv Ujghurské autonomní oblasti na severozápadě Číny.

Liu Fenggang, píšící o demolici protestantských kostelů a surovém zacházení s příslušníky nepovolených náboženských řádů.

Li Dan, aktivistka bojující za práva lidí s nemocí AIDS.

Tiananmenské matky, skupina pozůstalých, která se snaží dosáhnout spravedlnosti pro zabité v průběhu zásahu na Náměstí nebeského klidu v roce 1989.

Yao Fuxin a Xiao Yunliang , oba jsou uvězněni za to, že pokojně bránili práva zaměstnanců.

Zprávu nazvanou Lidová republika Čína: Utlačování obránců lidských práv v anglickém jazyce najdete na: http://amnesty-news.c.topica.com/maacWdyabch41bdWysHb.