Od roku 1976, kdy byl trest smrti opětovně zaveden rozhodnutím Nejvyššího soudu, bylo ve jménu spravedlnosti popraveno téměř tisíc žen a mužů. „Žádná fakta nedokazují, že je nejvyšší trest účinnější prevencí zločinnosti než jiné tresty. Navíc nese riziko omylu, který není možné napravit. Studium případů z posledních let také ukazuje, že je trest smrti v USA udělován diskriminačně,“ upozorňuje AI.

Mezi odsouzenými, kteří v USA končí na popravišti, jsou ve velké míře zastoupeni lidé ze znevýhodněných částí společnosti; lidé s barevnou pletí a s nedostatečným přístupem ke kompetentní obhajobě. Mnozí odsouzenci trpěli mentální zaostalostí či duševní nemocí, mezi popravenými byli také dětští pachatelé. Nad vinou mnoha popravených zůstávají otazníky – až do dnešního dne bylo z cel smrti propuštěno 122 nespravedlivě odsouzených osob. To ukazuje, že justiční systém nepracuje bezchybně.

K osmdesáti procentům všech poprav dochází v jižní části USA. Téměř polovinu z tisícovky poprav mají na svědomí pouhé dva státy – Texas a Virginie.


Nejvyšší soud v posledních letech zakázal popravy mentálně zaostalých a dětských pachatelů.„Nyní je třeba, aby političtí vůdci na federální rovině i na úrovni jednotlivých států prokázali svou odvahu a rozhodnost a zrušili trest smrti jednou pro vždy.“

„Zdroje, které jsou v souvislosti s nejvyšším trestem vynakládány, by měly být investovány do rehabilitačních služeb pro oběti trestných činů, také na programy prevence kriminality a na efektivnější vymáhaní dodržování stávajících zákonů,“ tvrdí AI.

„Pachatelé zločinů musí být potrestáni. Jejich poprava však obětem spravedlnost nepřináší. Je načase, aby USA pochopily zbytečnost státem posvěceného zabíjení a přidaly se k celosvětovému trendu směřujícímu k jeho vymýcení,“ uvádí AI.

AI se staví proti trestu smrti ve všech případech, protože jej považuje za krutý, nehumánní a nevratný. Prioritou by mělo být zajištění spravedlnosti a kompenzace pro oběti trestných činů a pozůstalé.

Kdo bude tisícím popraveným v USA
Dne 30. listopadu 2005 má být ve Virginii popraven Robin Lovitt, muž černé pleti, který byl v roce 1999 odsouzen za vraždu. Lovitt od samého počátku trvá na své nevině. Jeho právní zástupce tvrdí, že by prokázal nevinu, kdyby nedošlo ke zničení vzorků DNA, které sloužily jako důkaz v soudním řízení. Tyto vzorky nepovoleně zničil soudní úředník, podle soudu však nejednal se špatným úmyslem. Letos v říjnu Nejvyšší soud rozhodl, že Lovittům případ nebude přezkoumán. Podle informací soud toto rozhodnutí nijak neodůvodnil.

Další informace najdete na www.amnesty.org a na www.1000execution.org