Francie by měla řešit nepokoje bez zbytečných represí
Článek
publikován 17.11.2005
V reakci na rozsáhlý neklid a porušování zákonů ve francouzských městech tamní vláda vyhlásila 9. listopadu stav nouze, a to na základě legislativy z roku 1955. Zákon, který byl od svého schválení aplikován pouze jedinkrát, umožňuje prefektům zastupujícím stát na úrovni departmentů učinit opatření nezbytná pro zachování veřejného pořádku.
Mezi ně patří zákaz vycházení, domovní prohlídky bez soudního povolení, vyklízení veřejných prostor nebo uvalení domácího vězení. Současně bylo přijato opatření o vyhošťování osob podezřelých z páchání trestné činnosti v průběhu nepokojů, a to i těch s platným povolením k pobytu.
Amnesty International (AI) se obává, že před vyhoštěním nebudou mít lidé přístup k nezávislému tribunálu, který by jednotlivé případy posoudil. AI považuje toto rozhodnutí za diskriminační, protože je namířeno výhradně vůči cizincům. AI se dále obává důsledků, které by případné vyhoštění mělo na členy rodin vyhoštěných osob. Právo na soukromý a rodinný život je zakotveno v Evropské konvenci lidských práv.
AI proto vyzývá vládu Francie, aby nepřistoupila na navracení cizinců do zemí, kde jim může hrozit mučení nebo špatné zacházení. Navíc Francie jako signatář Ženevské konvence o uprchlících nesmí vyhostit osoby, které mají uprchlický status nebo žádají o azyl.
AI dále apeluje na státní orgány, aby byly spravedlivě a nezávisle vyšetřily všechny případy nadměrného použití síly a rasové diskriminace ze strany členů zásahových jednotek. Vláda by také neměla zaměřovat bezpečnostní opatření pouze vůči Francouzům severoafrického nebo subsaharského původu a přistěhovalcům. To by mohlo francouzské občany přimět k nevraživosti a útokům na tyto komunity.
Je zcela pochopitelné, že francouzská vláda usiluje o ochranu občanů před násilnými činy. K omezení lidských práv však může dojít pouze v nezbytných případech. Taková omezení musí být přiměřená situaci a nikoli hypotetickým hrozbám nebo pocitům ohrožení. Lidem, kteří budou v souvislosti s porušování zákonů zatčeni, patří veškerá procedurální práva v souladu s národní legislativou i mezinárodními standardy.
Stále se nedaří vymýtit diskriminaci menšin
AI již dříve vyjádřila znepokojení nad zprávami o rasismu a diskriminačním zacházením s lidmi patřícími k etnickým menšinám. V posledních letech vzrůstal počet stížností na takové jednání, ke kterému má docházet zejména při kontrolách identity nebo v zadržovací vazbě. Právě kontroly osobních dokladů často končí násilím, přičemž agresorem jsou v jednotlivých případech kontrolované osoby i policisté.
Neschopnost justice stíhat bezpráví vede k nedůvěře občanů v právní stát. AI proto navrhuje několik opatření k zlepšení situace: při kontrolách totožnosti uplatňovat zásadu nediskriminace; důsledně vyžadovat dodržování zákonů zakazujících rasovou nenávist; ratifikovat dvanáctý protokol Evropské konvence lidských práv zakazující diskriminaci a rámcovou Úmluvu o ochraně národnostních menšin.
Pozadí neklidu ve Francii
Pouliční nepokoje propukly po smrti dvou chlapců, ke které došlo za nejasných okolností. Chlapci měli prchat před policisty, kteří chtěli zkontrolovat jejich identitu. Násilnosti probíhají především v lokalitách osídlených francouzskými občany afrického původu a imigranty, kteří jsou frustrováni přetrvávající diskriminací, nedostatkem pracovních příležitostí a také sociální nerovností, která jejich komunity postihuje.
Aktuální petice
Její sourozence tajně popravili, ona je už dvanáct let ve vězení. Pomůžete?
Íránka Maryam Akbari Monfaredová je již téměř dvanáct let nespravedlivě vězněna pouze kvůli svému kontaktu s příbuznými v zahraničí, již jsou členy exilové opoziční organizace Lidoví mudžahedínové. Dne 10. března 2021 byla převezena z věznice Evin v Teheránu do věznice v provincii Semnan, vzdálené přes 200 km od její rodiny, což je v rozporu jak s mezinárodním, tak íránským právem. Od června 2021 ji ve vězení nesmí rodina navštěvovat.
Aktuální počet podpisů: 2921 Náš cíl: 3000
Další zprávy
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International