Tisíce lidí jsou v důsledku zásahu svévolně zadržovány a jeho očití svědkové čelí výhružkám, které mají zabránit zveřejnění výpovědí. Mezinárodním organizacím a novinářům je znemožňován přístup do města. V zemi jsou navíc zablokovány internetové stránky informující o zásahu, stejně jako stránky spřízněné s uzbeckou opozicí působící v exilu. Místní nezávislí novináři, obránci lidských práv a členové politické opozice jsou zastrašováni a zatýkáni.„Uzbecké úřady zneužívají květnové události k tomu, aby dále potlačovaly občanskou společnost v zemi,“ říká Maisy Weicherding z AI. „Jako v mnoha dalších státech i tady úřady pronásledují obránce lidských práv a omezují svobodu projevu ve jménu státní bezpečnosti.“Zatčeným hrozí mučení, ale také trest smrti„Zatčení lidé jsou drženi ve velmi špatných podmínkách a existuje nebezpečí, že budou v nespravedlivých procesech odsouzeni k trestu smrti,“ dodává Maisy Weicherding. AI se obává například o bezpečnost Saidžakona Zainabitdinova, který je předsedou andižanské nezávislé lidskoprávní skupiny Apelliatsia (Apel). Zainabitdinov byl přítomen událostem v Andižanu a poskytl své svědectví mezinárodním médiím. Jeho vyprávění je zcela jiné než oficiální verze vlády. Podle dostupných zpráv byl 21. května svévolně zadržen a vzat do vazby. V červenci byl převezen do Taškentu a je zadržován v samovazbě. Existuje vážné riziko, že bude mučen. Podle informací je obviněn z „šíření informací s cílem vyvola paniku“ a také z „terorismu“, za což mu hrozí až trest smrti.Vláda se snaží vše utajitUzbecká vláda doposud nezveřejnila jména civilistů, kteří byli zabiti poté, co vojáci zahájili palbu do davu shromážděného dne 13. května 2005 na demonstraci v centru východouzbeckého Andižanu, který požadoval spravedlnost, svobodu a řešení problému chudoby. Podle očitých svědků vojenská akce zanechala stovky mrtvých lidí. Podle tvrzení vlády však vojáci nezpůsobili smrt žádného civilisty a všichni zabití byli „teroristé“. Je ale dost lidí, kteří nemůžou zjistit, co se stalo s jejich příbuznými. Jeden z mužů, který se snažil najíst svého dva měsíce nezvěstného syna, pracovníkům AI řekl: „Není v uprchlickém táboře ani v záchytném táboře. Koho se mám ptát? Doufáme, že je stále naživu.“„Vláda brání tomu, aby se ukázala pravda o tom, co se v Andižanu skutečně stalo,“ tvrdí Maisy Weicherding. AI proto dnes vyzvala státy OSN a EU, aby po uzbecké vládě požadovaly nezávislé a mezinárodní vyšetřování zásahu. Stejný požadavek adresovala také uzbecké vládě v čele s prezidentem Islamem Karimovem.