AI ve své zprávě dokumentuje zabíjení, nezákonné zatýkání, mučení, znásilňování, únosy a verbování dětí. Jejich základní práva jsou tak bezcitně pošlapávána.„Tento konflikt má katastrofický dopad na životy nepálských dětí,“ tvrdí Purma Sen z AI. „Některé děti se staly přímým terčem obou bojujících stran, stovky dalších zahynuly při bombových útocích a dalších nepokojích. Tisíce dětí musely utéct ze svých domovů a teď přežívají ve velké bídě.“Za zabíjení dětí jsou zodpovědné obě bojující strany. Armáda útočí na děti, které podezřívá z podpory maoistů, zatímco maoisté unášejí a zabíjejí děti vojáků a jsou zodpovědní za záměrné bombardování civilních cílů. Instalují také výbušniny v obydlených oblastech.Znepokojivé zprávy hovoří o dlouhodobém zadržování dětí podezřelých ze spolupráce s maoisty v kasárnách, policejních stanicích a věznicích – často ve společných celách s dospělými. Mnoho dětských vězňů navíc hovořilo o tom, že je vězenští dozorci týrali.Takové zacházení s dětmi samozřejmě znamená, že nepálská vláda nedodržuje své závazky vůči dětem, které jsou dány mezinárodním právem.Pracovníci AI hovořili s nepálskou ženou Chandrou, které vojáci nejdříve zavraždili manžela a poté policisté zatkli desetiletého syna. Vtrhli do jejího domu a chlapce bili, nakonec jej obvinili z příslušnosti k maoistům. Chlapec zůstal ve vazbě šest dní, během kterých byl dále týrán. I po jeho propuštění vojáci opakovaně přicházeli k ní domů a vyhrožovali, že znásilní její dvanáctiletou sestru.AI také získala informace o děvčatech, která vojáci znásilnili během „pátracích akcí“. Patnáctiletá dívka z nepálského středozápadu řekla pracovníkům AI, že byla znásilněna ve chvíli, kdy armáda prováděla pátrací akci ve vesnici, kde bydlí. Mnoho místních ženských organizací dále udává, že v důsledku konfliktu vzrostl obchod se ženami za účelem prostituce. Nucená prostituce přitom v této zemi představovala vážný problém již dříve.V průběhu posledních let maoisté unesli na odlehlá místa desítky tisíc dětí školního věku, které tam podstoupily lekce tzv. „politické výchovy“. Většina z nich se sice po několika dnech vrátila domů, bohužel to neplatí o všech a zdá se, že je rebelové nasadili do svých vojenských akcí nebo je zneužívají k nucené práci. Zapojování dětí mladších 15 let do ozbrojených konfliktů přitom představuje válečný zločin.Silně omezen je vzdělávací systém. Obě bojující strany využívají školní budovy k vojenským účelům a maoisté dokonce neváhali na školy zacílit své bombové útoky. Mnoho dětí se tak může vzdělávat jen velmi obtížně a nebo do školy vůbec nechodí.„Nepálské děti nemají šanci uniknout násilnostem, které sužují celou zemi. Maoisté je unášejí a nasazují do svých vojenských akcí, vojáci je pak považují za své nepřítele a zatýkají je, což někdy končí i jejich smrtí,“ říká Puma Sen. „Vedle děsivého zážitku na samotném začátku života, konflikt značně omezuje jejich přístup ke vzdělávání, lékařské pomoci a další pomoci“.AI vyzývá vládu Nepálu, aby bez výjimek dodržovala své závazky v ochraně dětí a neváhala vyšetřovat členy ozbrojených sil, kteří porušují lidská práva. AI vyzývá rovněž maoisty, aby zastavili únosy a rekrutování dětí do vojenských akcí a přestali útočit na civilisty. V tuto chvíli musí obě bojující strany učinit nezbytná opatření k zajištění bezpečí nepálských dětí.