„Tchienanmenská tragédie zůstává stále živá a volání čínského lidu po spravedlnosti neskončilo,“ uvádí AI.

„Vyzýváme čínskou vládu, aby zahájila nezávislé vyšetřování události, během které byly zabity stovky neozbrojených studentů a demonstrantů. Žádáme také vládu, aby propustila všechny, kteří v souvislosti s tchienanmenským zásahem zůstávají uvězněni, aniž by měli možnost se hájit před spravedlivým soudem,“ říká AI.

Vláda také musí ukončit pokračující zatýkání a zastrašování lidí, kteří se odváží vyjádřit své názory týkající se této události.

Čínští představitelé dali v poslední době najevo, že nechystají zahájit vyšetřování události nebo se za ni dokonce omluvit. Naopak, znovu uvedli, že jejich postup byl správný. Pokud se čínské úřady nepřihlásí ke své minulosti, těžko si ale získají důvěru občanů a respekt mezinárodního společenství.

Bohužel, nic nevypovídá lépe o neustávající citlivosti tématu, než je pokračující zatýkání občanů, kteří vyhledávají informace o zabitých a zmizelých osobách z roku 1989 prostřednictvím internetu, a kteří se i jinými způsoby snaží o to, aby tato událost nebyla zapomenuta.

Za tyto aktivity je v současnosti zatčeno mnoho čínských občanů. Mezi ně patří například:

Shi Tao: spisovatel a novinář, který byl 30. dubna 2005 odsouzen k 10 letům vězení za to, že poskytl zahraničnímu internetovému serveru oficiální dokument, který upozornil novináře na společenský neklid, který propukl v souvislosti s 15. výročím masakru. Shi Tao byl obviněn z „nezákonného vyzrazení státního tajemství do zahraničí“.

Kong Youping: bývalý odborář byl v září 2004 odsouzen k 15letému trestu vězení za to, že na internet umístil články a básně týkající pro-demokratického hnutí z roku 1989.

Skupina nazvaná „Tchienanmenské matky“, kterou založila Ding Zilin poté, co byl 4. června 1989 v Pekingu zabit její syn, nikdy nepřestala požadovat nezávislé prošetření událostí a dosažení spravedlnosti pro 126 dalších osob, které při masakru ztratily své blízké. Činí tak i přes neustálé pronásledování včetně častého zadržování a domácího vězení, kterým se úřady snaží zabránit v činnosti skupiny.

To, že svět stále nezapomněl na události z roku 1989, se v nedávné době ukázalo při květnovém rozhodování EU o tom, zda zrušit embargo EU na dovoz zbraní do Číny. EU zdůraznila, že je třeba propustit vězně, kteří jsou zatčeni v souvislosti s účastí na hnutí, a podniknout také další nutné reformy na poli lidských práv v této zemi jako je třeba zastavení zatýkání osob bez soudního procesu, které je označováno jako „pracovní převýchova“.

„Při veškerých jednáních je třeba čínskou stranu důrazně upozorňovat na to, že v moderním světě není možné zatýkat ty, kteří se legitimně a pokojně domáhají svých lidských práv“.

Vzpomínkový happening AI ČR a Olympic Watch
Happening, který uctí stovky obětí zásahu čínské armády a připomene pokračující porušování lidských práv v Číně, se koná v pátek 3. června.

Akce začíná v 16:00 před sídlem vlády (Strakova akademie), poté se průvod vydá Chotkovou ulicí směrem k velvyslanectví ČLR.

V 17:00 průvod dorazí k čínské ambasádě a účastníci se pokusí pracovníkům velvyslanectví předat dopis, v němž protestují proti porušování lidských práv v ČLR a požadují propuštění vězňů svědomí.

Výroční zpráva AI o Číně ve formátu pdf.