Amnesty International o lidských právech v České republice:policejní násilí, diskriminace Romů a nedostatečná péče o mentálně postižené osoby
Článek
Svoboda slova a vězni svědomí publikován 25.5.2005
Amnesty International (AI) dnes uveřejnila svou Výroční zprávu o stavu lidských práv ve světě za rok 2004. V České republice AI upozorňuje na případy násilí spáchaného příslušníky policie - jeden incident skončil smrtí. Rasisticky motivované útoky vůči Romům neustaly; občané romské národnosti navíc stále čelili diskriminaci. Stát nezavedl potřebné reformy, které by vedly ke zlepšení péče o osoby s mentálním postižením. Namísto toho pokračoval v umisťování psychiatrických pacientů do klecových lůžek.
Špatné zacházení ze strany policie
Podle AI příslušníci policie v několika případech násilně zacházeli s občany ČR i s cizími státními příslušníky, kteří v republice pobývali. Následkům zranění způsobeným policistou v srpnu 2004 v Olomouci podlehl jeden muž. Dle AI bylo jen málo těchto případů efektivně vyšetřováno a chybí systém pro nezávislé a nestranné vyšetřování příslušníků policie. V dubnu 2004 byli dva občané britské a novozélandské národnosti, kteří se dostali do sporu týkajícího se výše účtu za konzumaci v baru, nejdříve převezeni na policejní stanici v Holešovicích, a poté je údajně policisté odvezli do opuštěné oblasti, kde je kopali a bili obuškem. Vyšetřování tohoto případu bylo v červnu 2004 odloženo s odůvodněním, že nedošlo k „porušení zákona“.
Diskriminace Romů
Diskriminace a nerovné postavení Romů v ČR stále zůstává skutečností. Obzvlášť zřetelné je to v omezeném přístupu Romů ke vzdělání – romské děti jsou v neúměrně vysoké míře umisťovány do zvláštních škol. Stejně znepokojivé je časté odebírání dětí z romských rodin a jejich umisťování do péče státních ústavů nebo do pěstounské péče.
AI monitorovala špatné zacházení s občany romské národnosti ze strany policie i rasistické útoky jednotlivců. Organizace je znepokojena tím, že soudy v mnoha těchto případech pachatelům udělovaly pouze mírné nebo dokonce podmínečné tresty. Například v lednu 2004 soud v Jeseníku udělil podmíněný trest Petrovi Blajzemu, Martinu Jašovi a Martinu Stiskalovi, kteří v roce 2003 napadli romský pár. V důsledku útoku ztratila napadená Lydie Žigová trvale zrak na jedno oko.
Klecová lůžka v ústavech sociální péče
I v roce 2004 byla užívána klecová lůžka k držení dospělých i dětských pacientů v psychiatrických léčebnách a ústavech sociální péče. A to přes výraznou kritiku tohoto postupu. Ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi v loňském roce zakázal užívání klecových lůžek, což bylo v souladu s doporučením Komise OSN pro lidská práva. Prezident Václav Klaus nato uvedl, že tento zákaz byl „ukvapeným krokem“. Oficiální údaje o používání „klecí“ v ústavech nebyly k dispozici. V květnu 2005 navíc Senát ČR schválil pravidla pro užívání klecových lůžek, která jsou součástí novely zákona o sociální péči. Ta tedy legalizuje užívání omezujících prostředků včetně klecových lůžek v ústavech sociální péče. AI tento postup považuje za degradující a nelidský.
Aktuální petice
Letošní Nobelovu cenu za mír získal vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki. Pomožme mu na svobodu!
Dne 14. července 2021 běloruská policie provedla razii v sídlech několika nevládních organizací a domech jejich čelních představitelů. Terčem policejních prohlídek byla i lidskoprávní organizace Vjasna, která monitoruje politické vězně v zemi a poskytuje jim například právní ochranu. Několik členů, mezi nimi Ales Bjaljacki, předseda a zakladatel Vjasny, právník organizace Uladzimir Labkovič, jeho partnerka Nina Labkovičová (ta byla později propuštěna) a místopředseda Vjasny, Valjantsin Stefanovič, bylo policií zatčeno a jsou ve vazbě.
Aktuální počet podpisů: 2736 Náš cíl: 3000
Další zprávy
© Jehad Alshrafi/Anadolu via Getty Images
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International