V Bělorusku mizí i poslední zbytky svobody
Článek
Svoboda slova a vězni svědomí publikován 28.4.2005
Amnesty International (AI) upozorňuje na netoleranci běloruských úřadů vůči jakékoli veřejné kritice nebo disentu a se vzrůstajícími obavami sleduje vývoj v této zemi, jejíž občané jsou pronásledováni za vyjadřování názorů. Běloruské úřady s nebývalou razancí utlačují občanský a politický disent, za využití metod jako zastrašování, zatýkání nebo i použití síly.
Kritikům režimu prezidenta Lukašenka nezřídka hrozí nespravedlivé soudní procesy a v nich několikaleté tresty vězení. Podle AI dochází ke zneužívání zákonů s cílem umlčet kritiku a zastrašit opozici, ať již politické strany, média nebo veřejnost. Případy uvězněných představitelů opozice, mezi které patří třeba bývalý ministr a kandidát na prezidenta Michail Marinič, ukazují na zranitelnost perzekvovaných osob.
Kontroverzní zákony slouží vládě k omezování činnosti nevládních organizací, politických stran, odborů, novinářů i jednotlivců. Například v lednu 2005 jedna z posledních oficiálně fungujících lidskoprávních organizací v zemi – Běloruský helsinský výbor (BHC) – obdržela písemné varování Ministerstva spravedlnosti kvůli údajným prohřeškům, kterých měly dopustit dva z jejích regionálních úřadů. Úřady vytkly Výboru třeba to, že její regionální kancelář v Brestu nemá od 1. listopadu 2003 zaregistrováno žádné oficiální sídlo. Pokud BHC do ledna 2006 obdrží ještě jedno takové varování, mohou úřady zcela zrušit její činnost. V odpovědi na toto varování organizace v únoru oznámila, že zavírá všechny své regionální a místní kanceláře.
Podobně také Ministerstvo informací využívá veškeré dostupné prostředky ke kontrole nezávislých médií. Loni v listopadu tak byl na jeho popud přinucen přerušit na tři měsíce svou činnost nezávislý týdeník Birzha Informatsii a dodnes se nepodařilo obnovit jeho vydávání v tištěné podobě.
Také reakce běloruských úřadů na demonstrace, které proběhly v říjnu 2004 a v březnu 2005 dokládají, že režim prezidenta Lukašenka neváhá užít jakýchkoli prostředků vůči lidem, kteří se odváží veřejně protestovat. Dne 25. března tohoto roku v Minsku zorganizoval bývalý vězeň svědomí Andrej Klimov demonstraci při příležitosti Dne svobody a vyzval na ní prezidenta Lukašenka k odstoupení. O necelý měsíc později byl zatčen a podle zpráv bude souzen za organizaci skupinových akcí narušujících veřejný pořádek nebo za aktivní účast na takové akci. Pokud bude uznán vinným, hrozí mu až tříleté vězení.
Březnová demonstrace trvala asi čtyři hodiny a za tu dobu policie stihla zatknout nejméně 30 osob. Někteří zadržení byli cestou na policejní stanici biti. Mezi zadrženými je také člen opozičního mládežnického hnutí „Zubr“ Andrej Baranov, který při pozdějším soudním líčení zkolaboval a musel být hospitalizován.
Nevládní organizace i nezávislá média v ohrožení
V únoru tohoto roku vyjádřili zástupci běloruského občanského sektoru obavu, že kvůli k nucenému uzavření většiny lidskoprávních organizací a nestálým státním zásahům do činnosti médií, bude občanská společnost do konce letošního roku zcela utlumena. AI se domnívá, že tyto obavy jsou oprávněné, a upozorňuje na trend započatý v průběhu podzimních voleb a referenda, odkdy dochází k úplné kontrole občanské společnosti.
AI proto uveřejnila zprávu o stavu lidských práv v zemi prezidenta Lukašenka a žádá jeho vládu, aby zastavila kriminalizaci názorové a politické opozice a skoncovala se zatýkáním a zastrašováním aktivistů, demonstrantů a ochránců lidských práv.
Kompletní soubor materiálů AI týkajících se situace v Bělorusku můžete obdržet e-mailem na adrese: www.amnesty.org/email/email_updates.html.
Aktuální petice
Letošní Nobelovu cenu za mír získal vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki. Pomožme mu na svobodu!
Dne 14. července 2021 běloruská policie provedla razii v sídlech několika nevládních organizací a domech jejich čelních představitelů. Terčem policejních prohlídek byla i lidskoprávní organizace Vjasna, která monitoruje politické vězně v zemi a poskytuje jim například právní ochranu. Několik členů, mezi nimi Ales Bjaljacki, předseda a zakladatel Vjasny, právník organizace Uladzimir Labkovič, jeho partnerka Nina Labkovičová (ta byla později propuštěna) a místopředseda Vjasny, Valjantsin Stefanovič, bylo policií zatčeno a jsou ve vazbě.
Aktuální počet podpisů: 2724 Náš cíl: 3000
Další zprávy
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International