"Toto zásadní rozhodnutí přichází v době, kdy je velmi důležité, aby USA prokázaly, že jsou odhodlány dodržovat mezinárodně uznaná lidská práva", tvrdí Amnesty International. Je to dobrý příklad pro země, které od poprav stále neustoupily. Věříme, že přispěje k úplnému zrušení této kruté praxe na celém světě."

"Amerika byla zemí, která popravy dětí prováděla v největším rozsahu. Rozhodnutí soudu je jedním z mezníků na cestě za úplným zrušení trestu smrti. Je to tedy velký úspěch všech, kterým záleží na dodržování lidských práv", tvrdí Amnesty International.

Nejvyšší soud poukázal na skutečnost, že USA jsou dnes zcela osamoceny ve světě, který se postavil proti popravám dětí. Donedávna byla Amerika jediným státem, který otevřeně uznával trest smrti pro děti. Na její účet jde téměř polovina všech poprav dětských pachatelů, které byly provedeny od roku 1990. Z 39 nezletilců popravených v tomto období na celém světě jsou USA zodpovědné téměř za dvě desítky.

Popravy dětských pachatelů byly v posledních letech zaznamenány pouze v Číně, Konžské demokratické republice, Iránu, Nigérii, Pákistánu, Saudské Arábii a Jemenu. Tyto státy, které na rozdíl od USA ratifikovaly Konvenci o právech dítěte OSN zakazující popravy dětských pachatelů, však nyní od těchto poprav ustupují a nebo popírají, že je vůbec realizují.

Mezinárodní zákaz poprav dětských pachatelů je založen především na uznání jejich nezralosti, zranitelnosti a také na víře v nápravu. Nikdo by neměl být zatracen na samém začátku života. Nejvyšší soud nyní uznal, že existují rozdíly mezi dítětem a dospělým. Právě proto dětští pachatelé "nemohou být trestáni stejně jako ti nejhorší zločinci", pro které je trest smrti v USA vyhrazen.

Trest smrti pro dětské pachatele v USA

Životní příběhy teenagerů, kteří byli v USA odsouzeni k smrti ukazují, že mezi nimi často jsou mentálně slabí jedinci, kteří byli v dětství zneužíváni, trpěli deprivací a chudobou. Z těchto případů je zřejmé, že společnost selhala při výchově a ochraně těchto dětí. A nakonec je odsoudila k smrti.

Glen Mc Ginnis se narodil černošské prostitutce, která byla závislá na kokainu. Od raného dětství byl krutě tělesně trestán, v deseti letech ho otčím znásilnil. O rok později utekl z domova a potuloval se v ulicích Houstonu, kde se živil především drobnými krádežemi a vykrádáním aut. V roce 1990 ho porota, kterou tvořili výhradně lidé s bílou pletí, odsoudila k trestu smrti za zabití Lety Ann Wilersonové v průběhu ozbrojené loupeže. Ačkoli množství odborníků tvrdilo, že Glen není agresivní zločine a dávali naděje jeho nápravě, byl v lednu 2000 popraven.