Turecko: Skupina pro prevenci mučení byla zrušena
Článek
Svoboda slova a vězni svědomí publikován 26.1.2005
Turecké Sdružení advokátů se rozhodlo k 7. prosinci 2004 zrušit Skupinu pro prevenci mučení. Amnesty International odeslala dopis prezidentu Sdružení panu Nevzatu Erdemirovi, ve kterém vyjádřila šok nad tímto rozhodnutím. Tato skupina byla totiž průkopníkem při prosazování spravedlnosti pro oběti týrání. Ukončení práce Skupiny znamená krok zpět v boji proti mučení. AI vyzývá k přezkoumání tohoto rozhodnutí.
Skupina pro prevenci mučení byla založena v prosinci roku 2001 Sdružením advokátů v Izmíru s cílem poskytovat právní pomoc obětem mučení a pořádat kampaně na odstranění všech nedostatků v tureckých zákonech a předpisech, které by mohly zabránit úspěšnému stíhání pachatelů. Skupina poskytuje právní pomoc jednotlivcům, kteří podali stížnost o špatném zacházení a mučení ze strany policie. Systematicky monitoruje všechny fáze následných právních postupů a v případě potřeby zasahuje. Také zajišťuje lékařské dokumenty a podává odvolání. Práci skupiny provádí zaměstnaní odborníci, především ale 250 právníků ze Sdružení advokátů v Izmíru, kteří pomoc poskytují dobrovolně.
Amnesty International nesouhlasí také s tím, že Sdružení zabavilo dne 7. ledna z kanceláře skupiny počítačové vybavení a dokumenty, které obsahovaly důvěrná svědectví, fotografie a další záznamy související se zhruba 575 žádostmi od obětí mučení. AI se dále obává, že tito žadatelé mohou být opět ohroženi uvězněním nebo mučením a špatným zacházením, a proto naléhavě žádá o objasnění, kde se tyto dokumenty nachází.
V tiskovém prohlášení ze 13. prosince 2004 pan Nevzat Erdemir uvedl, že jedním z důvodů ukončení práce Skupiny pro prevenci mučení bylo to, že projekt, který skupina koordinovala, získával finanční zdroje od Evropské komise. Ta podle Erdemirova tvrzení usiluje o rozdělení Turecka a poškození jeho národních zájmů, mj. vytvořením „nezávislého Kurdistánu“. Prohlásil, že ukončení práce skupiny bylo nezbytné k předejití „neštěstí pro naši republiku, národ a občany“ a dále uvedl, že „ostře odsuzuje iniciativu (Skupiny pro prevenci mučení) podporovanou Evropskou unií, která je namířena, pod záminkou podpory lidských práv, proti jednotě a integritě naší země.“ Kritizoval také spolupráci skupiny s mezinárodními organizacemi – Amnesty International nevyjímaje.
Rozhodnutí ukončit práci Skupiny je pravděpodobně v rozporu s článkem 95 tureckého Zákona o právním postupu, který uvádí, že jednou z povinností Advokátní komory v Turecku je „ochrana a obhajoba svrchovanosti práva a lidských práv a úsilí o jejich dodržování.“ Práce oficiálních orgánů zabývajících se lidskými právy v Turecku (např. místní výbory pro lidská práva) je do značné míry neúčinná a vyšetřování porušování lidských práv zůstávají bez výsledků. Proto byla práce Skupiny pro prevenci mučení důležitá, zvláště kvůli evidování rozsahu případů mučení a špatného zacházení.
Premiér Turecka Tayyip Erdogan při parlamentním shromáždění Rady Evropy v říjnu 2004 prohlásil, že „v Turecku již žádné systematické mučení neexistuje“. Aby ale mohl takové prohlášení opravdu učinit, musela by jeho vláda udělat dostatečné kroky k monitoringu a vyšetřování mučení. Vládě se to však dosud nepodařilo.
Pouze v Izmíru, díky práci Skupiny pro prevenci mučení a dalším lidskoprávním organizacím, začal být odhalován objektivním způsobem skutečný rozsah situace v Turecku.
K datu, kdy se Sdružení advokátů v Izmíru rozhodlo práci Skupiny ukončit, bylo podáno 575 žádostí o pomoc. Z tohoto počtu pracovali její členové na 334 případech, z nichž bylo vzneseno 116 obvinění proti pachatelům. Skupina také své zkušenosti aktivně předávala, a to pořádáním seminářů pro právníky v celém Turecku. Neúnavná a průkopnická práce Skupiny pro prevenci mučení je vzorem pro právníky nejen v Turecku, ale na celém světě.
Aktuální petice
Letošní Nobelovu cenu za mír získal vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki. Pomožme mu na svobodu!
Dne 14. července 2021 běloruská policie provedla razii v sídlech několika nevládních organizací a domech jejich čelních představitelů. Terčem policejních prohlídek byla i lidskoprávní organizace Vjasna, která monitoruje politické vězně v zemi a poskytuje jim například právní ochranu. Několik členů, mezi nimi Ales Bjaljacki, předseda a zakladatel Vjasny, právník organizace Uladzimir Labkovič, jeho partnerka Nina Labkovičová (ta byla později propuštěna) a místopředseda Vjasny, Valjantsin Stefanovič, bylo policií zatčeno a jsou ve vazbě.
Aktuální počet podpisů: 2724 Náš cíl: 3000
Další zprávy
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International