V evropských státech má duševní problémy nebo problémy s chováním až pětina dětí a mládeže, jedno z osmi dětí trpí poruchou chování. Někdy v průběhu života mohou psychické potíže potkat každého čtvrtého člověka, dlouhodoběji se s více či méně vážnými problémy potýká 10 procent populace. Na základě prognóz odborníků může počet duševních nemocí v evropské populaci v následujících patnácti letech stoupnout až o polovinu.

Podle vyjádření organizace WHO ale evropské země ze svých prostředků vyčleňují jen omezené prostředky na zvládání tohoto problému. Celou situaci navíc komplikují předsudky a nezájem, které nedovolují programy na ochranu duševního zdraví dostatečně rozvíjet. To se odráží v nízké úrovni služeb, malé prestiži pracovníků v psychiatrických zařízeních a hlavně v omezování práv pacientů.


Zajištění práv pro duševně nemocné lidi, a to hlavně ty, kteří jsou hospitalizováni v lůžkových zařízeních, je hlavním bodem výzvy Amnesty International určené evropským státům. Organizace upozorňuje především na extrémně špatnou situaci v Rumunsku a Bulharsku; v loňském roce také požadovala zákaz používání klecových lůžek v ústavech v České republice.


Výzkum situace v psychiatrických léčebnách v Rumunsku provádí Amnesty Internatnional ve spolupráci s Centrem pro právní zdroje. Na základě osobních návštěv v těchto zařízeních zjistila dlouhodobé a závažné nedostatky v poskytování zdravotnických služeb psychiatrickým pacientům. Situace se navíc vůbec nelepší a mezi nejzávažnější problémy patří nedostatek léků, nedostatečné topení a potrava. Jenom v prvních dvou měsících loňského roku podle Amnesty International v léčebně Poiana Mare na jihu Rumunska zemřelo sedmnáct psychiatrických pacientů na podvýživu a podchlazení. Zbývajících 440 pacientů v nevyhovujících podmínkách zůstalo.


Evropské státy by měly na provoz psychiatrických zařízení a na léčbu nemocných vyčleňovat dostatečné prostředky. Amnesty International také vyzývá k reformě zdravotnického systému tak, aby pacientům co nejvíce vyhovoval. Nemocní by navíc měli být do procesu tvorby reforem přímo zapojeni.


Na nadcházející konferenci, kde se sejde 52 států z evropského regionu, se očekává schválení Deklarace pro duševní zdraví a Akčního plánu pro Evropu. Podle Amnesty International je nutné dbát na:

zajištění práv duševně nemocných lidí,
ochranu před diskriminací,
ochranu před mučením, nelidským nebo ponižujícím zacházením,
ochranu proti nedobrovolné hospitalizaci.
Amnesty International vyzývá jak jednotlivé státy, tak instituce EU, aby špatné zacházení s duševně nemocnými lidmi nepřehlížely. "Nedostatečná snaha vlád respektovat širší spektrum práv svých občanů, jmenovitě práva na fyzické zdraví, nediskriminaci, ubytování a vzdělání, vede k dalšímu zhoršování duševního stavu nemocných," tvrdí Amnesty International. Zlepšení situace záleží především na vůli jednotlivých států.